Ne každá žena potřebuje muže, aby byla šťastná. Pravda o single životě po čtyřicítce

Tlak, aby žena nebyla sama, se může projevovat nenápadnými otázkami typu „Už někoho máš?“ nebo radami, že „by se měla víc seznamovat“. Lektorka a terapeutka emočních zranění Monika Kavalieri připouští, že podobné poznámky občas o nejbližších slyší i ona. „Mám pocit, že je to především proto, že nás mají rádi a chtějí pro nás to nejlepší. Zároveň to samozřejmě může narážet i na jejich vlastní strach ze samoty,“ říká.

A přestože se tlak okolí může zdát neškodný, výzkumy naznačují, že život bez partnera má řadě žen co nabídnout. Nedávná studie s více než 5900 dospělými ukázala, že ženy žijící single jsou často spokojenější, mají větší sexuální spokojenost a menší touhu po partnerovi. Přesto přetrvávají stereotypy, že single ženy jsou nešťastné, zatímco svobodní muži jsou vnímáni pozitivně – realita však ukazuje pravý opak.

Monika Kavalieri patří do skupiny single žen po čtyřicítce. Už dlouho žije sama, bez dětí, a přesto je spokojená. Vztahy jí nevyšly podle jejích představ, přesto v lásku stále věří. „Dopátrala jsem se, že jsem vznikla z jednoho jediného spojení. Asi jsem sem hodně chtěla,“ říká. Táta nevěřil, že je jeho, máma umřela, když jí bylo deset let. Vychovávala ji teta, se kterou taky měla vztah plný výzev, které nakonec zvládly.

Monika toužila po porozumění a lásce, kdysi je hledala u starších žen i mužů. Strach ze ztráty ji však nedovolil se lidem plně otevřít. „Měla jsem pocit, že se celý svět spikl proti mně,“ vzpomíná. Dnes má díky skvělým terapeutickým metodám poléčené mnohé emoční rány. I když k ní láska přichází jinak, než si kdy dokázala přestavit, má ji na rozdávání.

Mnoho žen vyrůstalo v přesvědčení, že úspěch a hodnota ženy se měří podle toho, zda má rodinu. „Hodný holky se často snaží naplnit představy všech okolo, jen ne ty své,“ popisuje Kavalieri. Když se od tohoto očekávání odkloní, mohou se zpočátku cítit, jako by selhaly. Postupně ale často zjistí, že právě svobodný život jim umožňuje být věrné samy sobě.

Psychoterapeut Adam Greenberg upozorňuje, že nastavování hranic v mezilidských vztazích snižuje stres a zvyšuje sebevědomí. Jasná pravidla pomáhají lépe chránit svůj čas i energii a odbourat tlak měnit svůj životní styl.

Kavalieri k tomu dodává: „Když si za něčím pevně stojím a moje chování je v souladu s mým postojem, tlaky okolí postupně ustanou. Je to jako s budováním zdravých hranic u dětí.“

Ne každá žena, která říká, že nechce vztah, je ve skutečnosti svobodná vnitřně. Někdy může jít o reakci na dřívější zranění. „Jedním z typických znaků je, že ženě s emočními hradbami předchozí vztahy nefungovaly a doteď na ně vzpomíná s hořkostí. Dalším projevem může být pohrdavý vztah k mužům,“ upozorňuje Kavalieri.

Skutečná svoboda naopak vede k tomu, že člověk přijímá možnost blízkosti, ale volí podle toho, co je pro něj dobré.

Pro některé ženy je nejtěžší opustit vnitřní přesvědčení, že samota znamená selhání. Cesta podle odborníků vede přes posilování vlastní hodnoty, nezávislé na vztahu. Aby našly cestu, jak si začít vážit sama sebe… Aby dokázaly obejmout i své stíny a svou nedokonalou jedinečnost.

Zatímco některé výzkumy potvrzují, že svobodné ženy žijí spokojenější a sebevědomější život, nelze přehlédnout širší kontext těchto změn. Podle analýzy Morgan Stanley bude téměř polovina žen mezi 25 a 44 lety do roku 2030 bez partnera a bez dětí.

Tento zásadní posun v životních volbách přináší nejen větší ekonomickou nezávislost žen, ale také klade otázky o budoucnosti rodiny a celé společnosti. Zatímco ženy častěji převzaly roli hlavních živitelek a pracovnic, odborníci varují před možnými dlouhodobými sociálními a psychickými dopady tohoto trendu.