Článek
Radka se po spoustě zpráv a několika videohovorech zamilovala do kolegy z jiného města. Osobní setkání přišlo až za pár týdnů, kdy vyrazila na glamping, tedy komfortní kempování v přírodě.
Tomáš za ní neváhal jet skoro tři hodiny. Celý večer si povídali, procházeli se, hráli deskové hry. Radka cítila hluboký vnitřní klid. Dokonce i chvíle ticha byly příjemné, žádné trapno. Nakonec zůstal ve vší počestnosti přes noc.
Ráno se mile rozloučil a odjel. Ve vteřině, kdy za ním zaklaply dveře, Radku zachvátily paralyzující úzkost a děsivý pocit opuštěnosti. V hlavě jí znělo: „Nikdy s tebou nebude, jsi pro něj moc. Kdyby věděl, jak teď vyvádíš…“
Kdykoli se objeví někdo skvělý a s ním i naděje na nádherný vztah, zažívá podobně šílené stavy. Pitvá jeho chování a hledá výstražné signály. Přemítá: „To mi asi intuice říká, že je něco špatně a varuje mě. Ale co když do něj jen promítám špatné zkušenosti z minulosti?“
V záplavě pocitů spojených s opuštěním
Nemusíme ani znát Radčinu minulost, abychom z jejího příběhu vyčetli, že je něco v nepořádku. Její reakce na to, co prožila s Tomášem, odpovídá traumatu z opuštění. Pokud velmi špatně snášíte odmítnutí, možná jste tento stav zažili, v mírnější, nebo naopak mnohem intenzivnější podobě.
Pro tuto směs emocí se používá anglický termín abandonment melange, který nemá v české psychologické terminologii ustálený ekvivalent. Lze jej volně přeložit jako „směsici pocitů z opuštění“ či „emoční koktejl opuštěnosti“. Souvisí s tím, jak se do partnerských vztahů promítá C-PTSD (komplexní posttraumatická stresová porucha).
Psychoterapeut Pete Walker, který se zabývá C-PTSD i na základě osobní zkušenosti, definuje abandonment melange jako toxický koktejl intenzivního smutku, bezmoci, vzteku a strachu.
Jak abandonment melange vzniká?
Jde o součást C-PTSD (komplexní posttraumatické stresové poruchy), která vzniká v důsledku fyzického i psychického zneužívání v dětství. K jejímu rozvoji mohou přispívat také slovní útoky a dlouhodobé emoční zanedbávání.
„Mnoho rodičů přehlíží, když jejich děti žalostně volají o pozornost a citové spojení. Takové pohrdání může být někdy více traumatizující než fyzické týrání,“ zdůrazňuje psychoterapeut.
V dospělosti pak člověk s takovými zkušenostmi mívá emoční flashbacky. Během nich opakovaně prožívá stejně bolestné stavy bezmoci jako v dětství.
„Čím déle citové zanedbávání trvalo, tím více běžných situací vás v dospělosti vrací zpět do minulosti. Spouštěčem mohou být konkrétní lidé, místa, události, výrazy ve tváři nebo tón hlasu, které připomenou původní zranění,“ říká Pete Walker.
V dospělosti se nejčastěji projevuje takto:
- Pocity nejistoty
- Potíže s důvěrou
- Extrémní žárlivost
- Lpění na partnerovi či blízkých osobách
- Přehnaná snaha zavděčit se druhým
- Přílišné obětování se ve vztazích
- Chování zaměřené na získání pozornosti
- Potíže s navázáním intimního citového pouta
- Potřeba ovládat partnera nebo naopak být jím ovládán
- Setrvávání v nezdravých, neuspokojivých či násilných vztazích
Přísady „emočního koktejlu opuštěnosti“
Základem všeho je toxický stud, tedy hluboké vnitřní přesvědčení, že je člověk z podstaty bezcenný a nezaslouží si lásku.
Další přísadou je strach z odmítnutí a samoty. K němu se přidává hluboký zármutek nad tím, že dětské citové potřeby zůstaly nenaplněné.
A nakonec bezmoc a vztek. Pramení z toho, že člověk žil jako dítě v nepředvídatelném prostředí, které pro něj nebylo bezpečné, a nemohl se spolehnout na své pečovatele.
I tak můžete mít krásný vztah
Vraťme se k Radce. „I člověk, kterého se týká abandonment melange, může mít naplněný láskyplný vztah. Jen musí postupovat jinak, a hlavně velmi pomalu,“ ujišťuje psychoterapeutka a specialistka na léčbu traumatu Annie Wrightová.