Článek
Peníze od rodiny si půjčuje více než polovina Čechů, vyplynulo z průzkumu agentury Ipsos pro společnost Provident. Ze studie realizované stejnou agenturou, ale pro finanční platformu Bondster, vyplývá, že ochotnější poskytnout půjčku rodinným příslušníkům jsou ženy (zatímco muži častěji půjčují kamarádům).
Nic proti tomu, je to rychlé, efektivní a levné. Na druhé straně existují také rizika těchto „domácích kampeliček“, jako je třeba absence smlouvy nebo citové pouto, které zejména rodičům brání vymáhat po dětech splacení dluhu, když se k tomu samy nemají.
To se málem stalo osudným pětapadesátileté Iloně Návorkové, která půjčila třicetiletému synovi na novou motorku. A pak taky na helmu. Kluk musí být v bezpečí, to dá rozum. Když chtěla peníze zpátky, syn ji požádal o odklad. Později už se u mámy raději ani neukázal, zato přišla sousedka, že u ní si také půjčil menší obnos. Ilona dluh sousedce obratem zaplatila a pak týden chodila s hlavou sklopenou, jak moc se styděla.
Syn si nepůjčoval a nevracel jen po domě, ale i od nebankovních institucí. Dluhy se hromadily, Ilona je stále umořovala, jak jí síly stačily. To by přece udělala každá máma. Jednoho dne ale úspory došly a ona nezaplatila nájem v družstevním bytě. Odložila i další pravidelné platby, až byli místo jednoho dlužníka v rodině dva.
Iloniny pohledávky u různých institucí se postupně vyšplhaly k několika stům tisíců korun, až zasáhla širší rodina. Žena vyhlásila osobní bankrot, využila akci Milostivé léto, ale o byt nakonec bohužel přišla. Dnes bydlí v podnájmu v suterénní garsonce, v noci špatně spí a s rodinou se nestýká, protože se stydí. O co víc může člověk v životě přijít?
Čtvrtina nevrací
„Rodiče se kvůli dětem zadlužují často,“ říká expert na finanční gramotnost Jan Slovák, podle kterého více než polovina klientů nad padesát let lítá v dluzích právě proto, že půjčují svým dospělým potomkům. Server i60 zaměřený na život seniorů uvádí, že pětina Čechů půjčila rodině či přátelům částku 100 000 korun v dobré víře, že peníze dostane zpět. Jenže realita je taková, že až čtvrtině domácích věřitelů se vrátila jenom část peněz, nebo vůbec žádné.
Proč tohle riziko podstupujeme? „U rodičů jde v první řadě o projev obětavé lásky, jehož průvodním jevem je jistá míra potlačení vlastních potřeb pro uspokojení potřeb svých dětí,“ říká psycholožka Kateřina Cajthamlová. A i když to nemusí dojít až k sebezničujícím koncům jako v případě Ilony, stejně je to ve věku padesát plus nerozum.