Každý z nás žije tři životy. Buďte opatrní, koho si do nich pouštíte

Všechny vztahy v našem životě jsou postavené na důvěře. Čím víc lidem důvěřujeme, tím víc jim toho o sobě řekneme. Jsou ale věci, jež svěřujeme jen těm nejbližším. A jsou i takové, které o nás neví vůbec nikdo. Necháváme si je pro sebe.

Jedná se o záležitosti, které nás činí zranitelnými. Pokud je s někým sdílíme, získává nad námi moc. Má totiž možnost je zneužít, a tím nám ublížit. Zároveň, pokud máme to štěstí, že je v našem životě někdo, komu můžeme absolutně důvěřovat, svěříme-li mu něco, co jsme si nechávali jen pro sebe, ohromně se nám uleví. I my můžeme být pro někoho takovým důvěrníkem.

„Zranitelnost je nejdůležitější prvek práce s lidskou inteligencí. Zjistit, kde je člověk zranitelný, a potom dokázat do tohoto jeho prostoru vstoupit tak, aby se s námi ve své zranitelnosti cítil pohodlně, to je skutečné mistrovství,“ říká bývalý důstojník letectva, zpravodaj a tajný agent CIA Andrew Bustamante, který učí, jak využít dovednosti špionů v běžném životě i podnikání.

Každý z nás žije tři životy. Zranitelní jsme ve všech třech.

Sem patří to, jak se oblékáme, jak si upravujeme vlasy, co sdílíme na sociálních sítích. Všechno, o čem mluvíme, co ukazujeme ostatním lidem, když jdeme po ulici, vyskytujeme se kdekoliv na veřejnosti.

„Často vynakládáme velké úsilí, abychom se ukázali a zároveň leccos pečlivě skryli,“ uvádí Bustamante.

Rozdíl mezi veřejným a tajným životem ukazují sociální sítě. Lidé sdílí fotky, na nichž vypadají s partnerem jako čerstvě zamilovaný ideální pár, který skvěle vypadá, jezdí na luxusní dovolené, všechno je dokonalé. Ve skutečnosti se ale třeba doma hádají, nemají na sebe čas a v tom luxusním hotelu si jen vyfotili selfie. Ve veřejném životě neukazujeme své slabosti, nebo jen zřídka.

Náš soukromý život zná jen malý kruh lidí. Jsou to záležitosti, za které se tak trochu stydíme, ale pokud by se je někdo dozvěděl, většinou nám to nijak neublíží. Například jen vaše manželka či váš manžel ví, že když si zujete boty, jsou vám cítit nohy, vaši zaměstnanci o tom nemají tušení. Jen vaše partnerka/váš partner ví, že v noci chrápete. Vaše nejužší rodina ví, že při menstruaci trpíte plynatostí.

„Jen mí nejbližší přátelé vědí, že miluji muzikály z 50. let. S manželkou jsme se díky nim sblížili. Když jsme si navzájem prozradili, že je milujeme, byla v rozpacích, já jsem se styděl. Šli jsme na rande a nakonec jsme se celým muzikálem prolíbali. Byla to naše společná zranitelnost, která nás přivedla až ke svatbě,“ svěřil se Bustamante nedávno v podcastu.

Toto všechno jsou příklady soukromého života. Zranitelnosti, které sdílíme jen s pár vyvolenými. Právě v soukromém životě máme nejbližší vztahy. Pouštíme si do něj jen ty nejlepší přátele, s nimiž tvoříme silné vztahy.

Nikdo vám neřekne své nejhlubší temné tajemství jen proto, že jste v soukromém životě kamarádi. Pro takové záležitosti je vyhrazený tajný život, kde skrýváme stud a pocit viny.

Náš tajný život je všechno to, co neví ani žena či muž, které máme každou noc vedle sebe v posteli. Pokud jsou v něm kromě vás i jiní lidé, jsou natolik důvěryhodní, že jsou nám bližší než rodina. „Jestliže chcete například někoho ovládat, není lepší cesta než proniknout do jeho tajného života,“ míní Bustamante.

Měli jste například někdy kamaráda, o kterém jste si mysleli, že je gay? „Gayové se ještě donedávna museli skrývat. Když jsem byl na letecké akademii, v té době za to mohli člověka vyhodit. Měl jsem kamaráda, u kterého jsem měl podezření, že je homosexuál, cítil jsem, že je naše přátelství natolik silné, že za ním můžu přijít a říct: ,Podívej, chlape, říkám si, jestli se ti prostě jen nelíbí holky, nebo jsi na kluky. A pokud jsi, chci abys věděl, nic to nemění na tom, že tě mám rád a jsi můj nejlepší přítel. Chci, abys byl šťastný, takže pokud je něco, co bych mohl udělat, řekni mi, co to je.‘ Pokud v takové situaci člověk přizná, že je gay, jste v jeho tajném životě,“ nabízí další příklad ze života Bustamante.

Absolutně každý má něco, za co se stydí. Pro někoho to je mimomanželský poměr, pro někoho skutečnost, že ukradl peníze, někdo skrývá alkoholismus.

Ale jsou to i záležitosti, za které se stydět nemusíme. Někdo se například stydí za to, že nemiluje manželku/manžela. Může to souviset třeba s náboženskou vírou, může to být dáno výchovou.

„Jen člověk, který vám na sto procent důvěřuje a pustí vás do svého tajného života, vám jednoho dne řekne: ,Někdy fakt nemám rád svou ženu, kámo. Když jsem si ji bral, dal jsem slib před spoustou lidí, ale občas ji opravdu ani trochu nemám rád.‘ Pokud zareagujete s přijetím a bez odsudku, jste plně v jeho tajném životě: ,Naprosto chápu, pověz mi o tom víc.‘ V podstatě jste se vloupali do jeho života,“ vysvětluje Bustamante.

„Neskutečně se mu uleví a zároveň se ponoří do nejhlubší zranitelnosti. Získáváte od něj neuvěřitelnou loajalitu, protože teď jste jediným člověkem na světě, se kterým si o tom může popovídat.“

Pokud už jste někdy někoho pustili do svého tajného života, přesně víte, o čem je řeč. Je to úleva a zároveň něco, co vám leží na srdci. Jste už napořád spojeni. „Pokaždé když máte šanci si s takovým člověkem promluvit, je to jako návrat domů,“ uzavírá uznávaný odborník na mezilidskou komunikaci.