Propadl nevšednímu koníčku. Sbírá motorové pily

„Láska k motorovým pilám, potažmo k motorovým strojům, to je nevyléčitelná nemoc,“ říká s nadsázkou Bernacký, mimo jiné spoluautor publikace Motorová pila a její historie. V oboru se pohybuje od roku 1977 a v současné době je i místopředsedou světové organizace sběratelů motorových pil. Předseda je z Austrálie.

Stejně jako v jiných oborech postupoval vývoj dřevorubeckých pil od ručních strojů k motorizovaným. A poté se díky stále sofistikovanějším technologiím dařilo pily zmenšovat, snižovat jejich váhu, a přitom neubírat na výkonu. Od dvojmužných se postupně přešlo k jednomužným pilám.

„K velkému vývoji došlo i díky zbrojařskému průmyslu. Zatímco po první světové válce se učinil velký pokrok v dvojmužkách, za druhé světové a těsně po ní vyskočily ty jednomužné. Pomohl letecký průmysl, který přišel s membránovým karburátorem, bez plováku,“ ilustroval na příkladu Radan Bernacký a upřesnil, že první dvojmužnou řetězovou pilu představil roku 1925 Ernst Ring v Berlíně. S jednomužnou pilou přišla o pětadvacet let později firma Stihl.

Motorové pily se vyráběly i na území Československa, v Rumburku. A když se u nás v 60. letech minulého století přestávaly dvojmužné pily v lesích používat, měly je vyměnit i stroje domácí výroby. Ovšem jejich vývoj nebyl příliš úspěšný. Rozhodně nedosahovaly zahraniční kvality.

„Od lesníků vzešel počátkem 60. let požadavek na bezpřevodovou, výkonnou a současně lehkou pilu. Přišel model JMP 40, který byl přesný opak. Měl převodovku, vážil asi 14 nebo 15 kilogramů. Zatímco chlapi s jinou pilou udělali 13-15 kubíků denně, s touhle s bídou čtyři,“ připomněl Radan Bernacký.

Lesníci proto i v době socialismu kupovali motorové pily v zahraničí. „Státní lesy měly většinou husqvarny, vojenské lesy zase stihlky,“ dodal Bernacký a prozradil, že ale zejména ve vojenském prostředí nemuselo být pro použití kapitalistických výrobků často pochopení.

„Hovořil jsem s pamětníkem, který vzpomínal, jak nechal jeden z lampasáků ty nové pily postavit do řady a rozbít palicí. Že prý nebudeme žádný kapitalistický klumpr podporovat,“ citoval tehdejšího armádního důstojníka Bernacký.

Motorovou pilu si dnes může koupit a pracovat s ní každý. Tedy nesmí být pod vlivem alkoholu a při profesionálním prostředí mu musí být nad 18 let. „Rozhodně ale každému doporučuji projít kurzem. Stačí víkendový. Dozví se jakou pilku a na co používat, jak o ni pečovat a jaká jsou bezpečnostní pravidla při práci,“ radí Radan Bernacký.

Už při nákupu by lidé měli zvažovat, který model je vhodný. „Hodně důležitá je váha pily. A taky musíte u práce přemýšlet, znát dřevo i váš stroj. A ten musí mít ostrý řetěz a být seřízený,“ poznamenal sběratel.