Článek
Kotásková se na cestu vydala počátkem července. Prošla přes Rakousko, měla zastávku v Německu a opět přes Rakousko zamířila do Slovinska a do Itálie. „Denně jsem se pohybovala průměrně v rozmezí 33 až 38 kilometrů. Nejvíce jsem ale ušla přes 41 kilometrů. Cestu jsem si užívala, šla jsem svým tempem,“ uvedla Kotásková.
Nejvíce se jí líbilo Rakousko. „Bylo nejkrásnější. Vodopády, krásná údolí, hory, to nemělo jedinou chybu. Procházka národním parkem Hohe Tauern a výhled na zasněžený Großglockner je zážitkem, na který nikdy nezapomenu,“ prozradila Kotásková.
Ve Slovinsku ji zaujala smaragdová řeka Soča. „Je to ikonická řeka. Měla neskutečnou barvu. V Itálii mě v přírodě nic nezaskočilo, z ní si nejvíce odnáším zážitky spojené s lidmi,“ poznamenala Kotásková s tím, že zavítala i do Vatikánu a San Marina.
Řeka Soča
Za nejnáročnější považuje úseky cesty mimo města. „Trávila jsem velkou část dne na přímém slunci na asfaltu, podél silnic a mnohdy i dost nebezpečných pro pěší. Za celý den jsem neviděla takřka nic. To byly momenty, kdy bylo potřeba to nevzdat a zatnout zuby,“ je si vědoma rodačka z Hodonína, která v minulosti hrála stolní tenis a ve volném čase chodí běhat.
Polovinu cesty z Hodonína absolvovala s parťákem, ve Slovinsku se ale jejich cesty rozdělily. „Vůbec poprvé jsem spala sama venku, ale bylo to v pohodě. Necítila jsem obavy. Měla jsem velké štěstí, že se mi vyhnuly nepříjemnosti. Jednou jsem akorát v bouřce přespala na zastávce, která byla posprejovaná, ale byla jsem v suchu,“ nastínila Kotásková.
Většinu cesty spala venku na loukách, okrajích lesů nebo poblíž polí, a to ve stanu nebo pod širým nebem. „Nejkrásnější na cestě byla setkání s lidmi. Potkala jsem neskutečně moc laskavých a štědrých lidí, kteří mi velmi pomohli při mé cestě. Ať už se jednalo o Čechy a Slováky žijící v Rakousku nebo Itálii, nebo o místní obyvatele. Za všechna setkání jsem vděčná a všem patří respekt a poděkování,“ přiznala cestovatelka.
Kotásková zdolala i hory.
Tato cesta nebyla její první. Loni pěšky překonala více než tisíc kilometrů dlouhou trasu napříč Českou republikou z nejzápadnějšího do nejvýchodnějšího bodu. Začátkem letošního roku se zase vydala vlakem přes celou Evropu a zdolala 4100 kilometrů. O prázdninách se proto rozhodla vydat do Říma.
„Je to něco přes rok od mé maturity. Před cestou jsem pracovala, abych si na ni vydělala. Nyní jsem si splnila sen a snažila jsem se pomoci útulku Pet Heroes v Lanškrouně,“ vysvětlila důvod své cesty Kotásková.
Na útulek narazila náhodou a chce mu pomoci získat peníze na rekonstrukci. „Útulek funguje 20 let a je postavený z bývalého hospodářského stavení. Chybí nám zateplení, dveře mají velké mezery. Potřebujeme také nové elektrické rozvody, okna a podhledy,“ uvedla vedoucí útulku Renata Kristková.
Podle ní by práce stály kolem pěti milionů korun. Proto je za snahu Kotáskové vděčná. „Navštívila náš útulek s parťákem. Oba jsou naprosto úžasní, zapálení mladí lidé a my jsme neskutečně vděční, že si vybrali zrovna nás,“ dodala Kristková. V útulku je 41 zvířat.
