Vyšetřovatelka zvláštních případů Tereza Štětinová: Před týráním zachraňují děti nejčastěji školy

Kriminalistka Tereza Štětinová Magazínu Právo podrobně popsala jeden z případů týrání, který se vyšetřovatelům povedlo v roce 2024 uzavřít a pachatele pohnat před soud. A to i když oběť, matka dvou malých dětí, ze strachu nakonec odmítla vypovídat.

Agresor se u výslechu tak vehementně snažil vykreslit svou partnerku jako psychicky nemocnou, alkoholičku a nemožnou matku, až sám sebe usvědčil. Úplný happy end ale nečekejte.

Soudci stále za týrání žen i dětí v domácnosti udělují nízké tresty a oběti se k pachatelům často i po nepředstavitelných hrůzách vrací. Podle zkušeností kriminalistů téměř každá třetí žena prosí o zproštění viny svého tyrana.

To je to, co policisty, kteří na těchto extrémně citlivých případech pracují, nejvíc trápí. Snaží se pomoct, ale ve výsledku občas není komu.

Z titulkových zpráv, že případy domácího násilí i týrání stoupají, mají naopak radost. „Neznamená to totiž, že jich přibývá, ale to, že se změnili lidé okolo. Společnost. Nejčastěji jsou to školy a mateřské školky. Ty nám v posledních letech nejvíce oznamují svá podezření nebo se chtějí poradit,“ říká vyšetřovatelka z Prahy 4.

„Jakmile se totiž děti dostanou z toxického prostředí ven, do školek a škol, všimnou si lidé kolem, že mají modřiny, jsou ustrašené, nebo naopak neobvykle agresivní. Děti se svěří paní učitelce nebo školnímu psychologovi, že je maminka bita nebo doma rodiče hodně křičí,“ komentuje pozitivní snahy, které pomáhají odhalovat nešťastné osudy těch nejzranitelnějších.

Tak tomu bylo i v případě chlapce, jenž navštěvoval třídu pro nejmenší v mateřské škole. Měl potíže s mluvením, špatně komunikoval a fyzicky napadal ostatní děti.

„Kontaktovala nás paní ředitelka, že nechce nikomu uškodit, ale mají podezření na týrání v domácnosti, kde jsou malé děti. Začalo to tím, že chlapce chtěli doporučit k psychologovi kvůli jeho agresivním projevům, ale když mluvili s maminkou, přišla obava z celkově násilné situace v rodině. Nikdy si nevyzvedávala chlapce spolu s jeho malou sestřičkou. Ta musela vždy zůstávat s otcem. Zřejmě proto, aby ji nenapadlo utéct. Ostatní rodiče si všimli, že i během přebírání syna ve školce ustrašeně odpovídala na opakující se kontrolní telefonáty od otce dětí,“ popisuje vyšetřovatelka.