Oskar Hes: Láska je zajímavá fyzikální veličina, kvůli které lidé obětují svoje životy

Shakespeara jsme samozřejmě probírali na konzervatoři, někdy ve druháku nebo třeťáku jsem ho měl na závěrečné zkoušce. Od té doby jsem se Shakespearem nepřišel do kontaktu, až teď při zkoušení u nás ve Švandově divadle. V rámci příprav na roli Romea jsem četl i jiné překlady, abych měl srovnání.

Předtím to byla jakási legenda, dnes už chápu, proč se pořád hraje. Je neuvěřitelně živý, dynamický, plný zvratů a paradoxů. A zároveň zábavný, živý i drastický a surový. Hraju ho velmi rád, je to divadelní svátek, přestože pokaždé vyplivnu spoustu energie, jak je to intenzivní.

Obecně v kariéře neplánuju, takže si na nějakou konkrétní postavu nemyslím. Samozřejmě by mě v pozdějším věku zajímaly i jiné jeho postavy, možná surovějšího charakteru. Třeba Macbeth, Othello, Jago nebo Richard III. Můžu ale zrovna hrát to, v jaké věkové kategorii se nacházím. A to je právě Romeo. Myslím, že přišel ve správný čas. Kdyby přišel dřív, tak bych na něj třeba ještě nebyl připravený, neměl bych dostatek zkušeností. A později už bych na něj zase nemusel mít tvář.

Řekl bych, že podobné pocity, jaké prožívají Romeo a Julie, odpovídají teenagerskému věku. Dejme tomu do těch šestnácti. Pamatuju si z toho období podobně turbulentní emoce, kdy je všechno buď úplně černé, nebo úplně bílé, opak lásky je jen smrt a nic mezi tím. V dospělosti jsou ty hrany obroušenější než v příběhu Romea a Julie.

Jak to mám s láskou? To je hrozně složité popsat. Má tisíce forem, tisíce příchutí, nálad, může být vlastně jakákoliv. Každopádně to je jedna z největších sil na téhle planetě, kvůli ní lidé obětují svoje životy, mění se. Je to opravdu zajímavá fyzikální veličina, řekl bych.

S Kateřinou Bartuněk Hrstkovou, mojí tanečnicí ze StarDance, jezdíme po republice a vystupujeme na plesech a firemních akcích všeho druhu a nikdo se tomu zatím nedivil. Myslím, že se to navzájem nevylučuje. Je běžné, že herci mívají širší působení a víc aktivit.

Navždy budu rozdělovat svou kariéru na „před a po StarDance“, protože mě ta soutěž přiblížila běžnému divákovi, který třeba nezajde do Švandova divadla nebo si nekoupí lístek do kina. Otevřela mi spoustu dveří a pomohla mi napojit se na zajímavé lidi a projekty. Bylo to skvělé a zároveň strašně náročné období, na které budu nadosmrti vzpomínat s láskou a vděčností.

Bezprostředně po StarDance jsem to úplně stopnul, abych se z toho nezbláznil. I tak jsem tím přehlcený byl. Komerční nabídky jsem z takových devadesáti procent odmítl. Když už mně někdo něco nabídne, musím s tím produktem nebo s tou myšlenkou nějak souznít. Takže jsem za celou dobu udělal dvě spolupráce, jedna byla na auto, druhá na krabičkovou dietu. Teď budu mít spolupráci s novou značkou auta, která sem přichází. A to je všechno, nabídky typu krémík na obličej, mužské šperky a vitaminy neberu. Jsem zastánce toho, že když něco chci, tak si to koupím. Určitě nejsem to, čemu se říká influencer.

Letos se chystám dokonce na dvě dovolené. První cesta bude do Indonésie na ostrov Lombok, kde se žení můj kamarád. Po obřadu si dopřejeme čtrnáctidenní válendu s potápěním a surfováním. Pak rovnou skočím do zkoušení Bati na Kampě a snad ještě vyjde čtrnáct dnů surfování v Řecku. A pár výletů na motorce, protože jsem vášnivý motorkář.

Ona má víc povolání. Její primární práce je projektová manažerka. Pak má vedlejší džoby, jako že učí na klavír a občas i hraje.