Gestapo na ni vypsalo milionovou odměnu, vojenské vyznamenání však jako žena v odboji nedostala

Mnoho let nechtěla mluvit o své roli v odboji, protože se obávala, že ji někdo zjednoduší do podoby milostného příběhu. Podrobnosti ze svého života tak odtajnila až na sklonku života.

Narodila se jako nejstarší dcera britským rodičům žijícím v Paříži. Díky tomu měla dvojí občanství a plynule hovořila anglicky i francouzsky. Otec bohužel propadl alkoholu, a tak se Pearl po jeho smrti stala hlavou rodiny. Studium na britské škole ji naučilo právě tolik, aby získala místo písařky. Tajně se zasnoubila s Henrim Cornioleym, ale válka zasáhla dříve, než mohli uzavřít sňatek.

Po obsazení Paříže nacisty v červnu 1940 vstoupil Henri do britské armády a Pearl se rozhodla odejít s matkou a sestrami do Velké Británie. Tam dorazily po mnoha peripetiích, v nichž prokázala odvahu i vynalézavost. Získala práci osobní asistentky ředitele spojeneckých vzdušných sil a v této instituci se také potkala s přítelem z dětství Mauricem Southgatem. Společně se připojili k Velitelství zvláštních operací (SOE), které vzniklo za účelem provádění špionáže a sabotáží v okupované Evropě. Stalo se tak z iniciativy prvního lorda admirality Winstona Churchilla.

Pearl v červnu 1943 excelovala ve výcviku, instruktoři ji považovali za vynalézavou, velmi schopnou a statečnou. Ačkoli nikdy nenosila zbraň - později uvedla, že zabíjet není „úkolem ženy“ -, ohromovala přirozenou dovedností při zacházení s ní.

Pearl byla přidělena na pozici kurýra pro odbojovou skupinu ve Francii pod vedením Maurice Southgata. Jeho síť - známá jako Stationer - pokrývala rozsáhlou oblast od Francouzského středohoří po podhůří Pyrenejí.

V noci 22. září 1943 tak devětadvacetiletá Pearl seskočila padákem do okupované Francie. Seskok provázel silný vítr, a proto se jí podařil až na třetí pokus. Spojila se s francouzským odbojem i snoubencem Henrim, který se připojil k Southgatově skupině po útěku z německého zajateckého tábora. Vystupovala pod různými krycími jmény jako obchodní cestující s kosmetikou, což jí poskytovalo dobrou záminku k přesunům.

V roli kurýra strávila na cestách vlakem osm měsíců. Přespávala v nevytápěných vagonech, často byla vyslýchána zpravodajskou službou SS i civilní policií, což se postupně odrazilo na jejím zdravotním stavu. Ten nakonec vyústil v neuralgický revmatismus jako důsledek naprostého vyčerpání. Během osmi měsíců se však zotavila, věci zároveň začaly nabírat dramatický spád. Southgata zatklo gestapo a byl poslán do koncentračního tábora.

Pearl se stala velitelkou nové sítě Wrestler pod kódovým jménem Pauline. Před, během a po vylodění Spojenců v Normandii 6. června 1944 velela skupině makistů, což byli příslušníci francouzského domácího odboje. Makisty rozdělila do čtyř skupin, k jedné se připojil i její snoubenec Henri.

Pearl dohlížela na výcvik a organizaci mužů pro sabotážní akce. Hlavním cílem bylo zpomalit postup německých jednotek směrem k plážím Normandie. Síť natolik znepříjemňovala Němcům život, že gestapo vypsalo na dopadení Pearl odměnu ve výši jednoho milionu franků.

Několik dní po vylodění Spojenců německé vojsko zaútočilo na velitelství Wrestleru. Pearl se podařilo ukrýt v obilném poli, kde strávila mnoho hodin ve spalujícím horku, dokud Němci neustoupili.

Další den se gestapo vrátilo a vyhodilo do povětří sklady zbraní. Pearl tak začínala se svou sítí od začátku - bez zbraní a s omezeným finančním rozpočtem. Ale dařilo se, a tak mohli pokračovat v sabotážích, které způsobovaly zmatek na německých frontových liniích.

Ve druhé polovině roku 1944, po vytlačení německé armády z Francie, se Pearl zasloužila v Issoudunu o kapitulaci více než 18 tisíc nacistických vojáků.

Po dokončení úkolu se nově povýšená letová důstojnice Pearl vrátila do Londýna. Kromě hlášení z mise poskytla také mimořádný a jedinečný rozpis výdajů. Podrobně popsala každý nákup, včetně položek za cigarety a žiletky.

Z mnoha milionů franků, které odboj získal, vyúčtovala vše, zůstatek vrátila. A pak se konečně vdala za svého snoubence. Po návratu do Paříže získala post ve Světové bance, manžel pracoval jako chemik ve farmacii.

Po válce byla Pearl navržena na udělení britského nejvyššího vojenského vyznamenání Vojenského kříže. Jako žena však nebyla uznána za způsobilou. Pravidlo bylo změněno až v roce 2006. Místo toho obdržela „cenu útěchy“, civilní Řád britského impéria, který odmítla.

„Na tom, co jsem dělala, nebylo nic ani vzdáleně civilního. (…) Práce, kterou jsem vykonávala, byla čistě vojenského charakteru v nepřátelsky okupované zemi,“ okomentovala to.

Vojenské vyznamenání nazvané Velitel Řádu britského impéria nakonec obdržela až v roce 2004. Francouzská vláda ji ocenila udělením medaile Za odboj, Řádem válečného kříže a Řádem čestné legie. Pearl se na důchod usadila se svým manželem na bývalém území sítě Wrestler. V roce 1991 se podíleli na vzniku památníku ve Valengay na počest agentů sekce F, kteří položili život za osvobození Francie.