Článek
King se k počítačovým hrám dostal už v patnácti letech a rychle jim propadl. V době největší slávy byl dokonce oficiálně nejlépe hodnoceným hráčem Call of Duty na světě. „Byl jsem jednička na světě. Hrál jsem celé noci,“ vzpomíná pro agenturu AP.
Závislost však měla svou cenu, kvůli hraní přestal chodit na vysokou školu, žil nezdravě a jeho váha neustále rostla.
Zlom nastal ve chvíli, kdy se v devatenácti letech přestěhoval do Londýna a uvědomil si, že se svou situací musí něco udělat. Začal tedy pravidelně cvičit v posilovně, kam chodil pětkrát týdně a za 10 měsíců dokázal shodit 42 kilogramů.
Další klíčový moment přišel v roce 2018, kdy mu bratr Martin navrhl, aby s ním běžel Londýnský maraton. King nikdy předtím neběhal a měl jen dva měsíce na přípravu. Přesto souhlasil a závod dokončil těsně pod hranicí tři a půl hodiny.
„Chytlo mě to. Bylo to něco, čím jsem chtěl dokázat svému starému já, že se můžu změnit,“ říká.
Od té doby uběhl více než stovku maratonů, ultramaratonů a vícedenních závodů. A letos v září se pustil do dosud největší výzvy - 74 uběhnutých ultramaratonů v 74 dnech, každý o délce přes 50 kilometrů.
A proč zrovna 74? Každý den věnuje jednomu roku života své matky Penny.
„Nejhorší den mého života“
V lednu 2025 totiž pracoval z domu své matky, když ji postihlo subarachnoidální krvácení. „Uslyšel jsem křik její nejlepší kamarádky. Běžel jsem nahoru a máma se právě sesouvala k zemi. Držel jsem ji a volal 999. Trvalo téměř 45 minut, než přijela sanitka. Byla v křečích a sotva dýchala. Byl to nejhorší den mého života,“ popisuje.
Lékaři tehdy rodině oznámili, že Penny možná nepřežije. Nakonec se zotavila, ale vyžaduje neustálou péči. Právě na její počest se King rozhodl uskutečnit extrémní běžeckou výzvu, kterou spojil s charitou. Veškeré vybrané peníze věnuje organizaci Headway UK, která pomáhá lidem po poranění mozku.
Zranění, chřipka i nepřízeň počasí
Aktuálně má King za sebou 49 ultramaratonů. Jak sám říká, nejtěžší pro něj byl úplný začátek - už pátý den si poranil pravou nohu a kvůli otokům musel běhat v botách o dvě čísla větších. Potýkal se také s chřipkou a během některých etap běžel v silném větru dosahujícím až 80 km/h.
„První týdny byly hrozné. Moje tělo i mysl všechno odmítaly,“ přiznává.
Svoji výzvu by měl dokončit 9. prosince 2025 u kostela, kam jeho matka chodila každou neděli. Pokud se mu to podaří, překoná současný světový rekord Inda Krishana Singha Badhwara - 60 ultramaratonů v 60 dnech.
„Máma na mě byla celý život hrdá, ať jsem dělal cokoli. Když jsem tuhle výzvu oznámil, byla ještě ve velmi špatném stavu a myslím, že si ani pořádně neuvědomovala, co chystám. Teď už je na tom ale lépe a přišla se na mě podívat. Řekla mi, jak moc je na mě pyšná. Vidím, že to pro ni hodně znamená,“ uzavřel.
