Článek
„Humor má mít vždy nadhled. Snažím se, aby to nebyly prvoplánové řehtačky. Čím dál více si uvědomuji, že když má být humor na nějaké úrovni, tak je to těžká disciplína,“ prozradil Pavel Matuška Novinkám před dvěma lety své krédo. Bylo to u příležitosti velké výstavy k jeho osmdesátinám v Galerii Kinský v Kostelci nad Orlicí.
Matuška byl členem Unie výtvarných umělců v Hradci Králové, členem České unie karikaturistů a hrdým nositelem čestného titulu HUDr. - Doctor humoris causa.
Jeho cesta k výtvarnu začala trochu netradičně. Vystudoval totiž Střední průmyslovou školu strojní v Rychnově nad Kněžnou, kde maturoval roku 1962. Po povinné vojenské službě začal pracovat v reklamních odděleních různých podniků. Jako první byla královéhradecká Fotochema.
„Brzy se mi tam podařilo uchytit se u Zdeňka Kykala v propagačním oddělení. Dělali jsme vše, od alegorických vozů na prvního máje až po obaly a plakáty. Prostě celou reklamu,“ zavzpomínal. V letech 1977–1979 pak absolvoval studium teorie a praxe grafiky novin a časopisů při Fakultě žurnalistiky UK v Praze. Výtvarníkem na volné noze v oboru reklamní grafiky, ilustrace a kresleného humoru se stal roku 1984.
Do výtvarných škol nechodil, ale tužku měl v ruce každou chvilku a kreslil a kreslil. Řadu let se s jeho díly setkávali čtenáři humoristických časopisů, a to nejen v Česku, ale jak sám rád připomínal, například i ve švýcarském časopise Nebelspalter.
V posledních zhruba dvaceti letech ale vnímal, že doba kresleného humoru v médiích už je pryč. Naplno se začal věnovat malbě. Ovšem nadhled a vtip nepostrádají ani jeho obrazy. A nevyužíval jen výtvarné prostředky, na pomoc si bral i slovní humor. Názvy obrazů či nejrůznější textový doprovod přímo v malbě byly vždy nedílnou součástí Matuškových děl.
Pavel Matuška ilustroval také řadu knih, v dalších byly publikovány jeho kreslené vtipy a vydal i vlastní publikace. Mimo jiné je spoluautorem knihy o Třebechovickém Proboštově betlému a už roku 1990 spatřila jeho kniha kresleného humoru Žiju, povolení mám. V letech 2006, 2015 a 2019 vyšly monografie Usmívání s pořadovým označením 1-3 a před dvěma lety vydal knihu portrétů známých osobností Galerka: Důvěrné portréty známých osobností.
Čechu, tohle ale není Říp!
Houston? Vracíme se, už tady někdo je!