Článek
Peter Ustinov přijel do Prahy několikrát - jako host Pražského divadelního festivalu německého jazyka, který mu připravil mimořádně úspěšný sólový večer, ale také točil na Barrandově film Luther. Dříve spolupracoval s někdejší pražským Realistickým divadlem, pro které režíroval hry - Láska čtyř plukovníků a Neznámý voják a jeho žena.
Ustinov měl problémy se srdcem a trpěl cukrovkou. Na klinice byl hospitalizován dva měsíce. "Lékaři udělali všechno, ale nemohli mu pomoci. Pomalu, ale jistě z něj vyprchával život, " uvedl pro DPA jeho přítel.
Úspěšná kariéra
Peter Ustinov (16. dubna 1921) začal hrát ve filmech už jako sedmnáctiletý mladík, v jedenadvaceti produkoval svou první hru Home of Regrets, brzy poté začal psát filmové scénáře a stal se i filmovým režisérem.
První nominaci na Oscara získal za roli Nera ve filmu Quo vadis, ale neproměnil ji. Zlatou sošku Americké akademie filmových umění a věd ale nakonec dostal dvakrát, vždy za ztvárnění vedlejší role. Poprvé v roce 1960 za Spartaka a o čtyři roky později za Topkapi.
Po celý svůj život střídal herectví s režisérstvím a psaním. Už v roce 1962 napsal, režíroval i produkoval film Billy Bud, v němž samozřejmě také hrál.
Ustinov jako Poirot i spisovatel
Koncem 70. let byl představitelem detektiva Hercula Poirota ve filmech natočených podle románů Agathy Christie Smrt na Nilu, Schůzka se smrtí a Zlo pod sluncem. V osmdesátých a devadesátých letech hrál v dlouhé řadě filmů, které získaly mnohá ocenění po celém světě. Posledním filmem zůstanou Secrets Of Siberia. Předposlední rolí byl saský kurfiřt v Lutherovi.
V roce 1977 vydal pod názvem Dear Me své první memoáry, které vyšly v rozšířené verzi Já a Já. U nás jsou z jeho knih známé humoristické novely Schusspeitel veliký a Starý pán a Mr. Smith. Vyšly i dvě povídky Dezinformátor a Nos stokrát jinak.
V roce 1990 mu královna Alžběta II. udělila šlechtický titul sir.
