Článek
Autor je pro drtivou většinu lidí spojen s tvorbou pro děti, v první řadě s figurkami loupežníka Rumcajse, Manky a Cipíska. Byl ale také malířem, průkopníkem videoartu v Československu (tomu je věnováno nejvyšší patro galerie), tvůrcem originálních fotoasambláží či fotografických koláží.
Expozice vede návštěvníka chronologicky po stopách jeho výtvarných i životních milníků. Překvapující je část, která je věnována jeho malířské tvorbě. Pilař ukončil na konci padesátých let studium na Akademii výtvarných umění (pro diplom si nikdy nepřišel), ale prakticky okamžitě se vydal vlastní estetickou cestou.
Hlavní témata objevoval především na periferii metropole, také ve vlastním nitru. Výtvarně čerpal hlavně z fauvismu, expresionismu, částečně i z abstrakce nebo realismu.
Na jeho plátnech hraje hlavní roli figura, nebo aspoň předmět dávající pozorovateli pokaždé pevný bod, z něhož může vizuálně vycházet.
Olej na plátně Na konečné z roku 1959 pracuje s kontrastem barev. Červánková obloha s temně rudým kotoučem zapadajícího slunce stojí proti šedé hmotě silnice, na které se míhají stíny. Panelák s jeřábem a autobus, stejně jako dvě lidské siluety, kompozici uzavírají do jednoho celku. Email na plátně Bubáci (1964) evokuje nástěnné malby z pravěku. Výtvarně dílo využívá pomyslného souboje červené a černé barvy.
Další patro organizátoři věnovali Pilařovým aktivitám v oblasti kresleného filmu a jeho tvorbě pro děti. Umístili tam i postavičky z příběhů loupežníka Rumcajse. Že vousatý desperát překročil hranice televizních pohádek či ilustrací v knihách Václava Čtvrtka, dokazuje část expozice Rumcajsovo zlidovění. Představuje výtvory lidové tvořivosti, které za reálného socialismu zdobily interiéry panelákových bytů, chat, chalup nebo výčepů. Kdo by si nepamatoval na figurky vytvořené z černého drátu visící na hřebíku na stěnách.
Díky rozlehlému prostoru galerie se podařilo hlavní myšlenku výstavy bezezbytku naplnit.
Může se vám hodit na Seznamu: