Článek
Jak se holka z Pelhřimova dostane do Anglie, kde má úspěch?
Pomohla mi láska k umění. Už od pěti let jsem malovala. Pak se mi podařilo dostat na Střední uměleckoprůmyslovou školu v Praze. Ovšem na akademii už ne. Takže to vypadalo, že můj sen o výtvarné umělkyni skončil dřív, než začal. Nakonec mě přijali na pedagogickou fakultu, obor angličtina a výtvarná výchova. Ve třetím ročníku jsem získala roční stipendium pro studium v Anglii.
Co jste tam studovala?
Našla jsem si obor umělecký tisk na University of Gloucestershire a zároveň jsem se vracela do Čech studovat paralelně na pedagogické fakultě. Po roce mi v Anglii řekli, že chtějí, abych tam studovala dále. Po skončení studia mě jako jedinou z téhle školy přijali na Royal College of Art v Londýně.
Věnovala jste se hned vlastní tvorbě?
Ne, vrátila jsem se na University of Gloucestershire jako pedagožka. Asi po roce mě napadlo, že bych mohla zkusit štěstí v konkurzu na post hostující umělkyně v prestižní Cheltenham Ladie’s College. To je instituce pro mladé princezny a studovaly na ní i obě dcery Viktora Koženého. Umožnili mi postavit grafický ateliér. Mohla jsem si dělat vlastní tvorbu bez omezení a mladé dámy koukaly, jak tvořím. Nikdo mě za celých osm let neomezoval.
Výtvarnice Míla Fürstová s křídly pro skupinu Coldplay.
Nebylo riskantní opustit zajištěné místo a jít do nejistoty na volnou nohu?
Můj budoucí manžel, se kterým jsem se v Anglii seznámila, mi jednou řekl: „Buď jsi učitelka, anebo umělec.“ Byl to sice krok do neznáma, ovšem člověk musí mít odvahu stát na vlastních nohách. Podařilo se mi najít v Cheltenhamu malý ateliér v tovární hale, který mám dodnes, a začala jsem dělat na sebe.
Vystavovala jste v té době?
Ano, po absolvování Royal College of Art jsem měla několik výstav. Na nich si odborníci z celého světa vybírali umělce, ze kterých chtěli udělat velké tvůrce. Mě si našla mladá galerie a díky ní mi bylo umožněno vystavovat v Birminghamu a v Londýně. Kolem roku 2001 byla dobrá doba, nebyla ještě krize. Mnohdy jsem ani nevěděla, jak významným lidem galerie mé dílo prodala.
Víte, kdo všechno si vaše díla koupil?
Věděla jsem o královně, pak má něco i Ozzy Osbourne. Také Coldplay získali nějaká díla, ještě než mě oslovili, abych jim udělala design alba. Jeden galerista mi dokonce řekl, že si mou práci koupil nejdůležitější člověk v Anglii. Dodnes ale nevím, kdo to je.
Pracujete s křehkými materiály, děláte lept, což je náročná technika. Proč jste si zvolila tuto cestu?
Především mě zajímá práce s linkou. Linka je totiž velmi abstraktní a snivá, ve skutečném světě vlastně neexistuje. To je jen naše pomocné řešení v místě, kde se lámou tóny.
Nyní probíhá vaše výstava v pražské galerii Miro. Vystavujete v Čechách poprvé?
Před lety jsem měla malou komorní výstavu v galerii Andrle. Současná expozice je mnohem větší, udělaná na profesionální úrovni. Už samotný transport děl z Anglie byl problematický. Artefakty vezl vůz, který měl zvláštní ochranné boxy, protože většina prací je z křehkého materiálu. Rámy udělal odborník v Anglii a pracovníci galerie díla rozvěšovali podle mých požadavků.
Galerie je v odsvěceném kostele. Zaujal vás její vertikální prostor, plný světla?
Mé práce vlastně nemají hmotnost a levitují ve volném prostoru. Pro mě je tohle místo velmi spirituální, a proto jsem si ho zvolila. Dílo Zlaté ryby vyletí nad mraky vzniklo speciálně pro tuto výstavu. Galerie Miro byla navíc jediná, která o mě v Čechách projevila skutečný zájem.
Galerista Miro Smolák a Míla Fürstová připravují výstavu v Galerii Miro.
Co se stane s vystavenými artefakty, až expozice skončí?
Pokud se neprodají, vrátí se do Anglie. Zlaté ryby vyletí nad mraky budou vystaveny v jedné britské galerii, to už je dohodnuté.
Podle čeho se určuje finanční hodnota díla?
Cenu určuje především trh. A můj agent. Já o ní vůbec nerozhoduji, pouze ji schvaluji. Vystavuji patnáct let a ceny jdou stále nahoru. Pomohla tomu i má spolupráce s Coldplay.
Považujete se stále za českou umělkyni?
Považuji se za člověka, který má české srdce. Ale Anglie mi dala křídla.