Hlavní obsah

Výstava: Fotografie lidiček z ulice, člověčenství a humoru Františka Dostála

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Písničkář, spisovatel, básník a humorista Josef Fousek řekl o Františku Dostálovi (1938-2022), že má rád jeho fotografie lidiček z ulice, protože je v nich člověčenství a humor. Ideální charakteristika pro celoživotní tvorbu autora, jehož snímky doprovázely několik generací lidí, a to nejen na výstavách, ale také v různých oficiálních časopisech či magazínech (mimo jiné Květy či Mladý svět).

Foto: František Dostál

Snímky Františka Dostála hledají a objevují překvapivé situace.

Článek

Českobudějovická Galerie Nahoře připravila výstavu jeho černobílých analogových fotek, trefně nazvanou Mistr humoru, která je tam k vidění do 10. srpna.

Nespornou Dostálovou výhodou byl totiž vždy fakt, že netoužil fungovat jako profesionální fotograf (měl svou práci konstruktéra), protože by tím ztratil tvůrčí svobodu. Nechtěl prostě, podle vlastních slov, fotit líbající a objímající se potentáty na letišti, protože ho vždycky spíš zajímaly detaily, jako špatně ohrnutá nohavice politika. Což samozřejmě oficiální média většinou nechtějí.

Na vystavených snímcích je vidět, že právě na překvapivém detailu, který v danou chvíli vytvořil nějakou situaci, postavil svou vizuální přehlídku směšných momentů. Někdy to byl i humor smutný, nebo třeba i hodně kontroverzní, ale nikdy ne zlý, nebo dokonce ponižující.

Co se týče kontroverze, tak tu nejlépe zastupuje snímek, na němž jdou lidé z nějaké normalizační manifestace se stočenými prapory a splihlými mávátky. Na tom by jistě nebylo nic zvláštního, kdyby fotograf v prvním plánu nezachytil zezadu dívku se staženým spodním prádlem a chystající se k malé potřebě. Celá kompozice dostává najednou humorný nádech, možná i na tu dobu odvážně politický.

Podobně vyznívá momentka, na níž jede pod obrovskou tribunou plnou papalášů, navíc ozdobenou gigantickou hvězdou se srpem a kladivem, invalidní občan na vozíku. I to byla tehdy provokace, protože komunisté se k invalidům chovali tak, jako kdyby vůbec nebyli součástí socialistické společnosti.

Vtipným, už bez politického podtextu, snímkem je třeba ten, na němž se dva muži koupou v řece. A protože mají oba nohu v sádře, musí ji mít položenou na molu. Z dálky to vypadá, jako kdyby ve vodě trůnil zvláštní zmutovaný hlavonožec.

Autor vždy tvrdil, že fotograf žije dvakrát (jmenuje se tak i jedna jeho publikace). Poprvé totiž situaci zachytí v reálném čase. A podruhé po letech, když se na snímek znovu dívá.

Buď, jak buď, fotografie Františka Dostála, i přes určité překvapující konotace, člověka vždy díky osobitému humoru nějakým způsobem uklidňují. Dávají mu naději, že svět je přece jen v pořádku. Anebo by mohl být.

Může se vám hodit na Firmy.cz: Galerie Nahoře

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám