Článek
"Román je karikaturou válečného hrdinství a hrdinů, převrácením vžité interpretace těchto hodnot, o nichž se nikde veřejně nepochybuje, ačkoli ve skutečnosti v sobě skrývají temné jádro," píše o nové knize nakladatel.
V posledních Topolových textech jeho hrdinové stále mládnou - sám říká, že dětství mezi devíti a jedenácti lety považuje za fascinující věk, který ho zajímá. Podnětem k napsání románu mu bylo "jedno deštivé srpnové odpoledne roku 1968 v Poříčí nad Sázavou", kde ve stodole poslouchali s dalšími členy dětské party bratrance, jenž chtěl s okupantskými vojsky doopravdy bojovat. Spřízněnost s partou či tlupou je jedno z Topolových témat; dalším je zájem o historii.
Třiačtyřicetiletý Jáchym Topol je vnukem spisovatele Karla Schulze, synem dramatika Josefa Topola a bratrem muzikanta Filipa Topola. Byl jedním ze zakladatelů samizdatového časopisu Jednou nohou, později Revolver Revue. Debutoval básnickými sbírkami Miluju tě k zbláznění (1991) a V úterý bude válka (1992).
Jako prozaik se představil rozsáhlým románem Sestra (1994), následovaly Výlet k nádražní hale (1994), Anděl (1995), převyprávěné indiánské pověsti Trnová dívka (1997), knižní rozhovor Nemůžu se zastavit (2000) a román Noční práce (2001). Nyní je redaktorem týdeníku Respekt, který počátkem 90. let spoluzakládal. Jeho romány, včetně náročné a rozsáhlé Sestry, byly přeloženy do několika jazyků.