Hlavní obsah

V obnovené premiéře se vrací Casablanca

Novinky, Věra Míšková, Právo

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Kdo ví, jak by to dopadlo, kdyby ve filmu, který se měl jmenovat Všichni chodí k Rickovi, hráli Michele Morganová a Ronald Reagan a za pianem seděla místo černocha Ella Fitzgeraldová, takže by v něm nezazněla slavná výzva Zahraj to znovu, Same! Po 60 letech je jasné, že Casablanca s Bogartem a Bergmanovou patří k nejslavnějším dílům kinematografie.

Foto: Adam Halmoši
Článek

"Sevřená zápletka, psychologický i akční konflikt, barvité prostředí dané současným časem děje, vyhrocená atmosféra, napětí, kultivovaná sentimentalita. Dvěma slovy: vynikající melodrama." Těmito slovy charakterizoval na sklonku roku 1941 redaktor scenáristického oddělení studia Warner Brothers Stephen Karnot text dosud neuvedené divadelní hry Všichni chodí k Rickovi. Karnot sice netušil, že jeho hodnocení bude citováno ještě po šedesáti letech, ale cit pro kvalitní látku měl, takže se rukopis dostal v rekordním čase tří dnů na stůl producenta Hala Wallise, který jej okamžitě přijal.

Hned druhým Wallisovým činem bylo, že ho přejmenoval na Casablancu, což byl čin doslova geniální: několik týdnů po nikterak úspěšné premiéře filmu v listopadu 1942 se totiž v marockém městě Casablanca sešli na konferenci nejvyšší představitelé protihitlerovské koalice. Od této události se film režiséra Michaela Curtize stal magnetem pro publikum, dostal šanci přesvědčit ho o svých kvalitách a tržby záhy několikrát převýšily milionový rozpočet

A konečně třetí významná zásluha je producentovi přisuzována za autorství slavné závěrečné věty: Toto je začátek hezkého přátelství.

Tři Oscary pro významný film

Děj milostné romance a zároveň napínavého politického příběhu se odehrává ve městě, jež patřilo za 2. světové války vichystické Francii a bylo útočištěm uprchlíků z okupované Evropy. Přicházeli do baru Američana Ricka (Humprey Bogart), kde se mezi místní honorací, herci a gaunery dalo získat vízum na cestu do Ameriky. K Rickovi tak přišel i Čechoslovák Viktor Laszlo (Paul Hendreid) se svou ženou Ilsou (Ingrid Bergmanová). Ilsu a Ricka ovšem spojovala minulost...

Casablanca získala v roce 1942 (pořád ještě celkem překvapivě) tři Oscary - za nejlepší film, scénář a režii. Tím ale její věhlas vlastně teprve začal: v roce 1977 byla vyhlášena jako nejpopulárnější a nejčastěji promítaný film v televizi, v témže roce ji Americký filmový institut jmenoval třetím nejvýznamnějším americkým filmem všech dob (po Jihu proti Severu a Občanu Kaneovi) a v roce 1983 ji Britský filmový institut označil za nejlepší film dosavadní produkce celého světa.

Restaurovaná kopie do českých kin

Když se na slavnostní obnovené premiéře restaurované Casablanky sešly dcery Ingrid Bergmanové Pia, Isabella a Ingrid a syn Humphreyho Bogarta Steven, shodli se na tom, že kouzlo filmu se odvíjí od erotického jiskření mezi jejich rodiči. Přitom však prý ve skutečnosti nebylo mezi touto nejslavnější filmovou milostnou dvojicí nic než práce a dokonce nebyli ani přátelé.

Nakolik to skutečně mezi jejich postavami fungovalo, se mohou nyní i v Česku přesvědčit diváci jedné restaurované kopie, která se vydala v obnovené premiéře do kin a která znova připomene Bogartův legendární baloňák, slavný song Jak plyne čas či větu Dívám se ti do očí, maličká.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám