Článek
Představuje více než stovku děl od nejvěhlasnějších tvůrců své doby. Luděk Marold, Alfons Mucha, František Kupka, Mikoláš Aleš, Vojtěch Hynais, Josef Václav Myslbek, Jan Štursa… Kdo z nich měl největší obchodní talent?
„Třeba o Alfonsu Muchovi se to všeobecně ví. Ale všichni námi prezentovaní umělci byli zdatní stratégové,“ řekla Novinkám Eva Bendová z Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy, jedna ze spoluautorek výstavy.
Prokletí umělci
Podle jejího kolegy Víta Vlnase bylo dané téma doposud trochu opomíjené. „Protože se vycházelo z představy, že umělec je bytost, která tvoří tak, jak jí velí její vnitřní hlas, která tvoří z přemíry potřeby se vyjádřit. Bez ohledu na to, jak reaguje veřejnost,“ podotkl.
Luděk Marold, to je nejenom Bitva u Lipan, ale i tahle dekorace do cukrárny na Václavském náměstí
John Mucha: Hradčany jsou mým osudem
„Devatenácté století vytvořilo koncept prokletého umělce, kterému za jeho života nikdo nerozumí, a teprve když zemře, jsou jeho díla prodávaná za vysoké částky. To je jenom marketingový koncept, stejně jako řada dalších historek, které kolují o umělcích, třeba jak umírají hlady,“ konstatoval Vlnas a dodal:
„My nepředstavuje umělce, kteří by umírali hlady, ale naopak ty, kteří se uměli velmi dobře pohybovat na trhu. Důsledkem toho je, že je to výstava hezká, neobsahuje problematická, ale komerční díla, která umělce musela uživit.“
Projekce jednoho z děl Františka Kupky
Marie Fiřtová z renomované pražské Galerie KODL, poslední z trojice autorů výstavy, upřesnila: „Představujeme umělce schopné plout ve své době, kteří umí vstupovat do umění všedního dne, zabývají se reklamou, návrhy na mýdlo, vinětami, vizitkami. Dokážou uplatnit svého podnikatelského ducha, používají vzorníky, různé styly marketingu. Vše, co jim pomůže jejich dílo prodat. A nebrání se novým grafickým médiím, jako byla litografie.“
Ruka volného trhu
Století páry převrátilo staré pořádky i v umělecké branži. Doby, kdy umělce chránila třeba příslušnost k malířskému cechu, zakázky zámožných mecenášů nebo náklonnost šlechty či církve, pomalu končily.
„Zlom nastal na přelomu osmnáctého a devatenáctého století, při přechodu na volný trh,“ konstatoval Vlnas. „Své agenty mívali jen ti nejúspěšnější. Ale mnozí cíleně pracovali na své reklamě,“ dodal Vlnas.
Téma výstavy dokreslují citáty na zdech. Třeba jak se smlouvalo o ceně obrazu…
Měli to umělci tenkrát složitější než teď? „Je to stejné,“ shodli se autoři výstavy.
Vít Vlnas: Kláštery jako centra kultury a vzdělanosti
Může se vám hodit na Firmy.cz: Západočeská galerie v Plzni