Článek
Výstava má tři části: Spejblův byt, hernu a klasicky pojatou muzejní expozici. Malí návštěvníci tak mohou klidně hupsnout Hurvínkovi do postele nebo si zkusit některou z interaktivních vychytávek. A ty větší možná zaujmou i méně veselé exponáty. Třeba Hurvínek, kterého užmoulal z chlebového těsta Josef Skupa v nacistickém vězení.
Nebo jeho diář s památným datem 2. května 1926, do kterého si poznamenal, že hraje v Plzni představení Počestný dům. O tom, že se na scéně premiérově objeví i loutka prostořekého klučiny, tady ale není ani slovo.
Plzeňský řezbář Gustav Nosek s ní totiž hodlal Skupu překvapit. „Vyráběl tu loutku tajně, protože měl pocit, že Spejbl je pořád sám a nemůže najít toho pravého parťáka,“ řekla Novinkám spoluautorka výstavy Veronika Plachá.
„Zkoušeli to se Švejkem, s Kašpárkem, ale to nikdy nedopadlo. Až Gustava Noska napadlo vytvořit loutku Hurvínka - i když to jméno dostal až záhy a ani nevíme od koho,“ podotkla Plachá. „Skupa, velký improvizátor, se hned rozhodl, že novou loutku vyzkouší. A fungovalo to, postupně tak vznikla známá dvojice, k níž se o pár let později přidala ještě Mánička a foxteriér Žeryk, rovněž od Gustava Noska,“ doplnila.
Vězeň gestapa
V roce 1943 se o Skupovo Plzeňské loutkové divadlo začalo zajímat gestapo, o rok později principála zatkli.
„Nejprve byl vězněný v Plzni, později v Drážďanech,“ připomněla Plachá. „Uvádí se, že kvůli poslechu zahraničního rozhlasu. Ale s největší pravděpodobností se zapojil i do odboje. V pozůstalosti se našly vzpomínky několika lidí, podle nichž se v autokaru, kterým se jezdilo na pohostinská představení, převážely zbraně,“ uvedla spoluautorka výstavy.
Kromě zmíněné figurky z chlebového těsta jsou v jedné z vitrín k vidění také dopisy a kresby, které z arestu posílal Skupa manželce Jiřině. Nebo texty dobových her. Jaké kusy měl Skupa na repertoáru za Protektorátu? Třeba Ať žije zítřek. Nebo Dnes a denně zázraky.
Ruská anabáze
Dobře zabezpečená vitrína střeží Spejbla a Hurvínka, loutky ze Skupovy pozůstalosti zapůjčené z Archivu města Plzně.
„V roce 1949 byly údajné originály Spejbla a Hurvínka věnovány do Moskvy sovětskému loutkáři Sergeji Obrazcovovi. Loutka Spejbla se pak na žádost Jiřiny Skupové vrátila do Čech a teď je k vidění zde. Hurvínek v Moskvě pravděpodobně zůstal a my vystavujeme jednu z jeho prvních kopií,“ vysvětlila Plachá.
Část expozice je věnovaná více či méně zdařilým napodobeninám slavných loutek, z jejichž popularity se snažili těžit ochotníci napříč první republikou.
„Někteří požádali Josefa Skupu o svolení k výrobě kopií, jiní ne. Ale k žádnému soudnímu sporu kvůli tomu, pokud vím, nikdy nedošlo. Skupa někde poznamenal, že na to nemá sílu. Oficiální loutky ale opatřoval ochrannými známkami,“ konstatovala Plachá.
