Rychlonožka, Červenáček a Mirek Dušín znovu na scéně. Rychlé šípy přicházejí v animovaném seriálu

Seriál vznikl ve spolupráci České televize a Alkay Animation Prague v režii Michala Žabky. Tvůrci hledali takovou podobu Rychlých šípů, která by byla pro ty, kteří je znají, okamžitě rozpoznatelná, a zároveň se dala dobře animovat, tedy musí být poměrně jednoduchá.

„Karel Jerie vycházel z klasické podoby Rychlých šípů, kterou vytvořil Jan Fischer, ale udělal na jejím základě svou vlastní originální verzi. Také jsme museli vyřešit otázku doby, kdy se příběhy odehrávají. My jsme děj umístili do fiktivních pozdních 40. let, jak by asi doba vypadala, kdyby nenastal komunistický převrat,“ řekla kreativní producentka Barbara Johnsonová.

„Nejvíc mě zaujala animace. Člověk má pocit, že je v původním komiksu, ale přitom to ožívá originálním způsobem a neruší umělé 3D efekty, vidím za tím poctivou ruční práci,“ uvedl k seriálu herec a dabér postavy Štětináče Martin Písařík.

„A myslím, že co jsem slyšel obsazení hlasů, mají se diváci na co těšit. Postavy z našeho oblíbeného komiksu mají skvěle padnoucí hlasy, a tak je příběh zábavný a dobře čitelný,“ doplnil.

Komiksové příběhy Rychlých šípů začaly vycházet v roce 1938 v časopise Mladý hlasatel. Jaroslav Foglar je považoval za své největší životní dílo. Členy klubu Rychlé šípy byli Mirek Dušín, Jarka Metelka, Jindra Hojer, Rychlonožka a Červenáček; jejich klubovním psem byl Bublina a po něm Kuliferda.

Jméno Mirka Dušína se stalo téměř synonymem kladného hrdiny. Protikladem klubu Rychlých šípů byla zpočátku banda Černí jezdci. Později bylo jejich opozicí Bratrstvo Kočičí pracky, které tvořili Dlouhé Bidlo, Štětináč a Bohouš.

Kromě mnohačetných vydání knižních a časopiseckých se příběhy Rychlých šípů objevily i v televizi a ve filmu. V roce 1969 vznikl mnohokrát reprízovaný televizní seriál Záhada hlavolamu v režii Hynka Bočana, v roce 1993 natočil Petr Kotek stejnojmenný celovečerní film.