RECENZE: Kriminálka, která uhýbá jinam. M.R.D. Saint Louis míchá vraždu, znakovou řeč i nestandardní intimitu

Seriál se rozjíždí velmi pomalu a dost netradičně. Na první pohled působí jako klasické drama, pak hned jako běžná kriminálka, ale vedle vyšetřování smrti jednoho z hrdinů nabízí i nečekané odbočky.

Třeba malý kurz znakové řeči nebo poměrně otevřený lexikon běžných i méně běžných sexuálních pojmů a úchylek.

Seriál stojí na trojici známých jmen. Jason Bateman, David Harbour a Linda Cardelliniová odvádějí ve svých rolích skvělou práci. Ztvárnit museli tři přátele, kteří se seznámí díky práci, a jejich vztahy se postupně zamotají nejen prazvláštně romanticky, ale nakonec i kriminálně.

Když jeden z nich náhle zemře, rozjíždí se vyšetřování, které odhaluje vrstvu po vrstvě nepříjemná tajemství. Jak se ale případ rozplétá, začíná být čím dál jasnější, že nic není tak, jak se na začátku zdálo a jak by i zkušenější divák předpokládal.

Tvůrce Steve Conrad si s publikem hraje a s tempem rozhodně nespěchá. Seriál má všechny znaky kriminálního dramatu, ve skutečnosti se ale mnohem víc pohybuje na poli vztahového příběhu. A ne zcela běžného či okoukaného.

V centru stojí partnerský trojúhelník a krize středního věku, která každého z aktérů zasahuje jinak. Vztah mezi postavami Batemana a Harboura se přitom vydává směry, kterým se většina seriálů raději vyhýbá. Jde o zvláštní, místy až rozporuplnou blízkost, která balancuje na hraně heterosexuální identity a otevírá otázky, kam sahají hranice přátelství a intimity.

David Harbour jako hlavní hrdina Floyd, který se živí jako tlumočník do znakové řeči, se touto rolí v mnohých očích ukázal daleko víc než v seriálu Stranger Things. Dostal totiž patřičný prostor a role mu padla perfektně. Jason Bateman jako Clark taktéž ukazuje několik poloh, ty nejlepší právě během společných scén s Harbourem.

I když se dá zhruba v polovině tušit, jakým směrem příběh směřuje, cesta k rozuzlení působí promyšleně a emočně přesně dávkovaná. Mnoho scén je navíc tichých a postavy na obrazovce komunikují jen pomocí znakové řeči, což je divácky zajímavé.

Herecky funguje všechno na maximum, Linda Cardelliniová jako Carol navíc působí sympaticky přirozeně a civilně, bez jakékoliv umělosti. Její syn (a nevlastní syn Floyda) Richard v podání Arlana Rufa ji skvěle doplňuje a ukazuje, že v mladém věku se dá i bez delších dialogů zahrát postava, jejíž boj neprobíhá na povrchu, ale hluboko uvnitř.

M.R.D. Saint Louis tak nakonec není ani čistá detektivka, ani klasické drama o vztazích. Spíš velmi netradiční, pomalu plynoucí, trochu melancholické a zároveň překvapivě srdečné „kinky drama“ o lidech, kteří hledají blízkost, ale často ji míjejí.