RECENZE: Černý králík - složité a temné drama zachraňují známé tváře

Minisérie Černý králík na první pohled vypadá jako ideální recept na napínavý kriminální thriller. Zázemí restaurace, která má až rodinnou atmosféru, trauma z dětství, dluhy, lichváři, hazard, drogy a úvodní scéna, která rovnou slibuje ozbrojenou loupež. K tomu Jason Bateman a Jude Law v hlavních rolích.

Jenže aby tahle cesta do králičí nory byla zajímavá, musíme chtít sledovat její protagonisty ve spirále k sebedestrukci či vykoupení. A právě tady osmidílný seriál balancuje na hraně. Ku prospěchu věci slouží zápletka, která se postupně odvíjí trochu jinak, než by člověk čekal, a to především proto, že se oba bratři spíš takzvaně vybarvují, než aby se v očích diváka jakkoli vykoupili.

Tvůrci Zach Baylin (Král Richard: Zrození šampiónek) a Kate Susmanová (Řád) zde vaří ze směsi newyorských odkazů, nostalgie a popkulturních narážek. Celé prostředí připomíná spíš New York před dvaceti lety než ze současnosti, což na konci dne kazí jen přítomnost nejnovějších telefonů a nových luxusních vozů.

První z bratrů jménem Vince (Bateman) je závislák a chodící chaos, který nedokáže vždy vysvětlit své nelogické kroky a velkou část příběhu k němu divák nepřilne. Druhý, Jake (Law), zase působí jako otravně ambiciózní podnikatel, který si však pod sebou systematicky řeže větev. Jeho osud ani vztah s interiérovou designérkou Estelle (Cleopatra Colemanová) ale nemají šťávu.

Ženské postavy navíc seriál redukuje na oběti vedlejších škod, než aby jim poskytl větší prostor působnosti.

Bateman kromě hraní i režíruje první dvě epizody a přináší do nich svůj typický styl. Ten ale funguje spíš u postav, které se na začátku tváří jako bezúhonné a teprve postupně odkrývají svou temnější stránku. V režisérském křesle se Jason vystřídal s Justinem Kurzelem (Úzká cesta na daleký sever, Řád) Laurou Linneyovou (Ozark) a Benem Semanoffem (Yellowjackets, Král Tulsy).

Vince působí od prvního okamžiku příliš špinavě a divák k němu těžko hledá sympatie, zatímco Law je zprvu o něco přesvědčivější. Nakonec ale ani jeho návrat na televizní obrazovky nepůsobí tak silně, jak by mohl. Jeho výkon postupně zeslabuje a ke konci už není ničím zajímavý ani překvapivý. Jeden výraz v repertoáru Judea Lawa střídá v závěru několik poloh Batemana, díky nimž je snazší odpustit mu slabší začátek.

Do popředí se proto dostává charismatický Troy Kotsur jako němý lichvář Joe Mancuso, který má oba bratry (stejně jako diváka) v hrsti. Je to padouch, který si i přes svou drsnou stránku ihned získá divácké sympatie. Jeho syn Junior (Forrest Weber) pro něho dělá špinavou práci a nutno říct, že ne vždy úplně dobře, což přináší i vítané humorné momenty, ne však nutně originální. Role ale Weberovi také sedla perfektně a je proto jednou z nejvýraznějších postav celé série.

Černý králík se snaží udržet filmovou paniku po celých osm hodin, což je velké sousto. Zatímco vedle Králíka často skloňovaný seriál Medvěd dokáže v jednotlivých epizodách servírovat intenzivní zážitek, Černý králík v polovině ztrácí dech a znovu se nadechne až v samotném závěru, kdy bratrské hádky konečně přinesou potřebné napětí i odpovědi na otázky diváka.

Velkou devizou seriálu je vizuál. Kamera pracuje s temnými tóny, kontrasty a studeným barevným filtrem, který podtrhuje atmosféru ponurého města. V barevném schématu převažují šedé ulice Brooklynu a jeho potemnělá, špinavá zákoutí.

V dynamických scénách kamera často přechází z rušných ulic do intimních interiérů putyk či bytů, čímž umocňuje pocit stísněnosti. Většinu seriálu provází navíc temná pulzující hudba, která i z obyčejné situace dělá napínavou scénu plnou otázek k dalšímu směřování příběhu. Zvukem tvořená atmosféra je tak hutná, že místy funguje lépe než samotné dialogy.

Pro diváky, kteří mají rádi temná dramata a New York zahalený do mlhy a šera, může být Černý králík přesně tím kouskem, po kterém touží. Akce, dramat i zvratů v něm nakonec najdou dostatek. Pro ty ostatní se vyplatí počkat na nějakou jinou novinku, kterou platforma nabídne.