Článek
Výstava přináší i moderní interaktivní prvky, projekce a programy pro školy i rodiny s dětmi. Včetně možnosti vyzkoušet si krátkou animaci pod vedením zkušených lektorů anebo si na pravidelných výtvarných dílnách vyrobit vlastní plakát na výstavu Zdeňka Smetany.
Výstava je z podstaty určena zejména dětem, ale i dalším generacím, které si především na televizní seriály s autorským podpisem Zdeňka Smetany pamatují.
„Tatínkův svět je o tom, že neustále nalézal krásno. Obklopoval se krásnými věcmi. Měl rád mlhu, vzal mě za ruku a šli jsme pozorovat světlo lamp v mlze. Chodili jsme pozorovat ojíněné trávy. (…) Byl estét a snažil se to do všeho promítnout. Na svou tvorbu byl perfekcionista, na ostatní zas až takový maximalista nebyl,“ řekla novinářům při zahajování výstavy Smetanova dcera Petra Kotrlíková.
Na výstavě se samozřejmě všichni setkají s Rákosníčkem (rybníčkem a mlhou hustou tak, že by se dala krájet…), Křemílkem a Vochomůrkou, skřítkem Racochejlem, Štaflíkem a Špagetkou i s Malou čarodějnicí. Typické rozcuchané kresby Zdeňka Smetany ale mnozí znají i z knížek, kterých ilustroval přes pět desítek.
Za svoji tvorbu získal mnohá ocenění včetně cen z Berlína, Benátek, Cannes či Londýna. Současně natočil, zrežíroval a napsal scénáře k řadě osobitých krátkých filmů.
Výstava Zdeněk Smetana a jeho světy
Retrospektivní výstava Zdeněk Smetana a jeho světy dává nahlížet i do soukromého života umělce, který se věnoval grafice či olejomalbě. Podle kurátorky Venduly Flemrové je výstava první velkou příležitostí vidět volnou tvorbu Zdeňka Smetany.
„Nechtěl ji ukazovat, říkal, že to není jeho profese, ale jen jeho niterná záležitost,“ doplnila Petra Kotrlíková.
Zdeněk Smetana se věnoval nejen tvorbě oblíbených večerníčků.
Po válce studoval kresbu pod vedením malíře Cyrila Boudy, než se našel při práci ve studiu kresleného filmu Bratři v triku, jehož uměleckým ředitelem byl v té době Jiří Trnka.
Tam si prošel klasickou cestou od kolorování a konturování hotových kreseb přes fázování, tedy pomocnou animaci až po vlastní tvorbu. Slavným a stále reprízovaným seriálům pro děti předcházely krátké filmy, které často stavěly na lidovém humoru a slovesné tvořivosti.
Zdeněk Smetana dal výtvarnou podobu i oblíbené Malé čarodějnici.
Zdeněk Smetana také jako animátor spolupracoval na filmech jiných autorů. Patří k nim třeba slavné Stvoření světa Jeana Effela a Eduarda Hofmana z roku 1957. Legendární scéna tance Evy s Ďáblem je dodnes kouskem, na kterém se učí generace animátorů.
Jak uvedl další kurátor výstavy Jan Bubeníček, platí, že kdyby nebylo Zdeňka Smetany, tak by česká animace vypadala úplně jinak. Jeho filmy jsou svébytnými autorskými díly, zároveň byl ale hitmaker, což platilo od prvního seriálu, Pohádek z mechu a kapradí z roku 1968.
Výstava a katalog připomíná i Smetanovu „zakázkovou tvorbu“, k níž patří i devítiminutový snímek A rudý prapor zavlaje vzniklý u příležitosti sjezdu KSČ v roce 1975.
