Článek
Příprava na restaurátorskou Operaci Noční hlídka trvala léta a roky si vyžádají i práce samotné. Nikdo neví, kdy skončí. Práce mohou vést k unikátním zjištěním. Příkladem je mizející pes v pravé dolní části obrazu. Kvůli degradaci barev jako by se vytrácel.
Po zásahu na plátně „obživne“. Odborníci nedávno zjistili, že Rembrandta inspiroval k jeho vytvoření malíř Adriaen van de Venne. Jeho pes je s tím z Noční hlídky téměř identický.
„Ve srovnání s jinými obrazy podobného stáří a významu není stav Noční hlídky tak dobrý, jak by se dalo doufat. To je důsledek její bouřlivé historie a mnoha úprav, kterými prošla,“ sdělil Novinkám projektový asistent Rijksmusea Roos Kaagman.
Obraz byl opakovaně restaurován kvůli útokům. Asi nejznámější jsou z roku 1975 a 1990. Při prvním vznikly na díle řezné rány, při druhém byl polit kyselinou. Šlo o útoky psychicky nemocných mužů.
Současný zásah nemá být žádnou rychlovkou, ale podle Kaagmana „důkladnou a trpělivou restaurací bez pevného harmonogramu prací“. V rámci přípravy odborníci léta studovali stav díla a výtvarné techniky, které Rembrandt použil. Zahrnovala vědecké experimenty, technické studie a restaurátoři si dokonce přizvali na pomoc i umělou inteligenci.
Okolo díla postavili skleněnou komoru. Před obraz (současné rozměry 3,63 × 4,38 metru, původní 4 × 5 metrů; v roce 1715 byl oříznut, zmizela část díla se třemi postavami) postavili konstrukci. Na ní sedí restaurátoři, kteří dílo doslova s mikroskopickou přesností čistí. Nejmodernější technologie by měly umožnit vrátit dílu co nejvěrnější původní podobu.
Výsledky mohou být nečekané. Ona totiž Noční hlídka úplně noční hlídkou není, tedy jinými slovy, Rembrandt nezachytil statečné členy střelecké gardy, odhodlané bránit Amsterdam, v noci. To jen lak ztmavl natolik, že se celý výjev ponořil do tmy.
Noční hlídka je považována za Rembrandtovo nejslavnější dílo.
„Během současné fáze, odstraňování laku, restaurátoři nanášejí na povrch obrazu malé kousky tkaniny, každý lehce namočený v rozpouštědle, aby odstranili většinu starého laku. Poté pomocí vatových tyčinek pod mikroskopem odstraní všechny zbytky,“ uvedl Kaagman. Po odstranění laku obraz získává šedavý, matný vzhled, což je vidět u okrajů.
„Doufáme, že po této úpravě Noční hlídka nebude po velmi dlouhou dobu potřebovat žádný větší zásah,“ dodal projektový asistent. Amsterdamské Rijksmuseum navštíví ročně přes dva miliony lidí z celého světa. Příchozí z České republiky, kterým se v něm při pohledu na díla nizozemských mistrů zasteskne po domově, nemusí zoufat. V galerii je i jeden z nejvěrnějších portrétů Jana Amose Komenského, nebo grafiky Václava Hollara.
Zajímavosti spojené s obrazem Noční hlídka:
- Kapitán Cocq (muž s červenou šerpou): Jeho ruka vrhá stín na poručíkův kabát tak precizně, že mezi prsty je vidět miniaturní znak města Amsterdamu.
- Poručík van Ruytenburch: Jeho zářivý žlutý oděv ze semišové kůže byl v té době symbolem extrémního bohatství a nejvyšší módy.
- Zlatá dívka: Má u pasu zavěšené mrtvé kuře, jehož drápy byly oficiálním symbolem (emblémem) střelecké gardy.
- Muž v červeném: Tato postava detailně demonstruje, jak se tehdy správně sypal střelný prach do hlavně arkebuzy.
- Bubeník: Byl to jediný „profesionál“ na obraze – zatímco ostatní byli bohatí měšťané a zaplatili za to, aby na díle byli, bubeníka si garda najímala za peníze.
- Rembrandtovo oko: Mezi vlajkonošem a mužem v přilbě vykukuje oko a baret, což je považováno za umělcův skrytý autoportrét.
- Záblesk výstřelu: Těsně nad hlavou kapitána je vidět oranžový záblesk z pušky, kterou zrovna někdo neopatrně odpálil přímo v davu.
- Stín kapitánovy paže: Rembrandt ho namaloval tak, aby přesně směřoval k poručíkovu rozkroku, což někteří historici vnímají jako dobový žert.
- Štít se jmény: Oválný štít v horní části brány se jmény všech 18 plátců za dílo byl na obraz domalován až dodatečně po dokončení díla.
Návštěvníci si v Rijksmuseu v Amsterdamu fotí obraz Noční hlídka, na němž právě pracují restaurátoři.
