Článek
Do haly na ně přišlo asi patnáct stovek diváků. Nebyla jimi naplněna, to se podařilo pouze z poloviny, nicméně se dostavili ti, pro které byli v určitém období života důležití. Však také většina fanoušků kvitovala písničky s libostí, a jak se vystoupení chýlilo ke konci, dávala čím dál patrněji najevo své nadšení.
Simple Minds nikdy neskládali nezajímavé melodie. Jejich repertoár přesto neoplývá hity, které by byly v tom nejlepším slova smyslu nadčasové a dlouhodeché. Autorskou zručnost a dobrou produkci jim léta nesmazala. Tím spíš, když kapelu tvoří velice zruční muzikanti.
Zvuk a instrumentální samozřejmost byly v pátek jejich hlavními zbraněmi. Netlačili skladby z osmdesátých a devadesátých let do moderních zvukových podob. Zachovávali jim jistou patinu minulosti, současně ale nepřipustili, aby z nich čišela archaičnost.
Muzikanti neměli potřebu skrz sóla vyzdvihovat své mistrovství. Fungovali jako dokonalý celek, přirozený ve všem, co na pódiu činil. Koncert byl ukázkou dobré týmové práce, nadto velmi civilní.
Zpěvák Jim Kerr byl tradičně silný zejména ve středních polohách. Výtečná pak byla doprovodná vokalistka Sarah Brownová, která s ním zpívala v nádherných dvojhlasech. I jejich party výrazně přispěly k velmi pozitivnímu dojmu z vystoupení.
Skotové přivezli program složený ze šestadvaceti skladeb. Rozdělili jej na dvě části a přerušili patnáctiminutovou přestávkou. Nejstarší písnička Love Song je z alba Sons and Fascination/Sister Feelings Call z roku 1981. Zazněla však i nádherná Dolphins z alba Black & White 050505 z roku 2005.
Simple Minds tak i u nás udělali jakousi tečku za minulostí. Aktuálně totiž hledí ke své chystané desce, kterou odjíždějí natáčet vždy, když mají na turné pár dnů volna. K vydání ji chystají v září.
Simple Minds
Incheba Arena, 28. února 2014
Hodnocení: 85 %