Článek
● Předmluvu filosofa Václava Bělohradského k jeho právě vydávané knize Čas pléthokracie; má podle autora demokracie, jak ji dnes známe, šanci přežít apokalyptický tón antropocénu, tedy „věku člověka“, kdy hrozí, že lidé překročí planetární limity a učiní Zemi neobyvatelnou?
● Kritickou recenzi Petra Fischera na knihu konzervativního filosofa Rogera Scrutona Pošetilci, šarlatáni a buřiči. Myslitelé nové levice; jak se Srutonovo ostré pero (ne)vypořádalo se Sartrem, Foucaultem či Žižekem a proč je podle něj nejlepší držet status quo „věčné lidské přirozenosti“?
● Recenzi Jana Lukavce na nové, rozšířené vydání pamětí spisovatele Ivana Klímy Moje šílené století; v čem je Klímův popis postupného odpadávání od víry v komunismus pořád aktuální, jak se žilo na spisovatelském zámku v Dobříši a jak asi probíhaly Klímovy partie mariáše s Jaroslavem Dietlem?
Ivan Klíma v roce 1977
● Sloupek Štefana Švece o novém románu Ondřeje Horáka Pohlavní styky; jak Horák vykresluje „český literární, mediální a celebritní rybníček“ a proč bychom měli být rádi za zvětšovací sklíčka, která nám umožňují spatřit ubožejší stranu našeho světa?
● Krátkou glosu Jakuba Šofara o knize Jakuba Mikuleckého Mezi disentem, undergroundem a šedou zónou. Neoficiální bulharská literatura 1944–1989
