Volské oko na mrtvole. Sloupek Štefana Švece

Díky Frantzově deníku – česky vyšel jako Deník norimberského kata (přeložil Antonín Nowak, Ozbrojtese.cz 2022) – máme fascinující vhled do morálky raně novověkého města. Popravit vás tehdy mohli za křivou přísahu nebo za rouhání, vyhnat z města pro to, že jste se vyspali se sestrou své ženy. Za krádeže se věšelo. K alternativním trestům patřilo uřezání uší a prstů nebo vypálení znamení na obě tváře.

Smutné je množství žen, které zabily své čerstvě narozené děti – většinou kvůli hanbě, protože počaly mimo manželství. Některé z nich se po činu šly samy udat, i když věděly, že je čeká stětí mečem.

Strašidelná je frekvence tehdejších poprav. Norimberk měl ve Frantzově době kolem 40 tisíc obyvatel, s okolními městečky dejme tomu 60 tisíc. Takový menší Most. A skoro každý měsíc se tu konala nějaká exekuce, mnohdy vícečetná. Celkově Schmidt za svou kariéru provedl 392 hrdelních trestů.

Mnohé z jeho zápisů jsou fascinující miniatury tvořivosti lidského zla, které by si zasloužily vlastní kramářskou píseň: Claus Renckhart z Veilsdorfu, vrah. (…) Třetí vraždy se dopustil v horách v mlýně zvaném „Liščí mlýn“, který přepadl spolu se svým společníkem. Mlynáře zastřelili, mlynářovu ženu a služebnou donutili, aby jim byly po vůli. Pak je přinutili, aby na tuku usmažily několik vajec, která on položil na mrtvé tělo mlynářovo, a přinutil mlynářovu ženu, aby je z něj spolu s ním jedla. Také kopal do mrtvého mlynářova těla a říkal u toho: „Tak co, mlynáři, jak ti to chutná?“ (…) Za tento skutek byl popraven lámáním kolem.

Příběhy za jinými zápisy naopak skoro rozesmávají: Pastýř z Weyeru dva roky předstíral, že je domovním duchem. Tahal lidi za hlavy, vlasy a nohy, když spali, aby se báli vycházet. Mohl tak tajně líhat s dcerou sedláka. Byl vymrskán pruty za město.

Na konci kariéry Frantz jako první norimberský kat v dějinách zažádal o to, stát se měšťanem – a městská rada mu vyhověla. V důchodu pak dokonce napsal císaři Ferdinandovi II., aby byla jeho rodina zbavena hanby. Argumentoval tím, že za svůj život ulevil díky svým anatomickým znalostem nejméně 15 tisícům lidí jako ranhojič, a to je mnohem víc, než kolik lidí zabil. I císař jeho žádost posoudil kladně.

Frantz Schmidt tedy svou rodinu nakonec zbavil katovského jha. Byl to úspěšný závěr kariéry přičinlivého muže.