Polsko přetnulo důležitou obchodní tepnu mezi EU a Čínou

„Uzavření zasáhlo obchodní trasu, kterou se přepravuje 90 procent železniční nákladní dopravy mezi Čínou a EU. Na této trase vzrostl objem nákladní dopravy mezi Čínou a EU v roce 2024 o 10,6 procenta, zatímco hodnota zboží vzrostla téměř o 85 procent na 25,07 miliardy eur. Koridor nyní představuje 3,7 procenta veškerého obchodu mezi EU a Čínou, oproti 2,1 procenta v předchozím roce – což je důležité pro gigantické prodejce, jako jsou Temu nebo Shein,“ popisuje Politico.

Ilustruje tak, že ačkoliv doprava zboží po železnici procentuálně tvoří jen malé množství veškerého obchodu mezi EU a Čínou, při obrovském celkovém objemu obchodu jde v absolutních číslech stále o značné množství.

„Moderní Hedvábná stezka je hustá síť koridorů, z nichž nejdůležitější vede do Evropy přes Kazachstán, Rusko, Bělorusko a Polsko. Po této trase projíždějí tisíce vlaků přepravujících cenný náklad, jako je elektronika a autodíly,“ podotkla v souvislosti s uzavřením hranice polská stanice TVN24.

Problém představuje uzávěra i pro polské firmy, včetně státem kontrolované dopravní společnosti PKP Cargo, která mimo jiné teprve nedávno vypravila svůj první nákladní vlak mezi Varšavou a Čínou. Ten přepravuje zboží z několika evropských zemí opačným směrem, než většina vlaků na této trase. Dlouhodobá uzávěra polsko-běloruské hranice by podle společnosti mohla znamenat, že celá tato obchodní trasa obejde Polsko a odkloní se na jih přes Kazachstán, Kaspické a Černé moře a dále do jižní Evropy nebo Turecka.

„Úplné uzavření hranic je zásadní problém – nejen pro dopravu a logistiku, ale pro celou ekonomiku,“ řekl webu Politico Artur Kalisiak, ředitel strategických projektů v polském průmyslovém sdružení Transport & Logistics. Dodal, že za hranicí uvízlo i zhruba 10 tisíc běloruských řidičů zaměstnaných polskými dopravními firmami – nemohou se vrátit do práce v Polsku, ani se vrátit domů.

Přes uzavřenou hranici nemohou ani zásilky, jako jsou léky a potraviny, u nichž může být čas zásadní faktor. „Můžete to zkusit přes Litvu nebo Lotyšsko, ale to samozřejmě vyžaduje více času a peněz. A i tak neexistuje žádná záruka, že tyto hranice zůstanou otevřené,“ dodal Kalisiak.

Deník Rzeczpospolita podotýká, že Varšava se připravila i o příjmy z cla. V roce 2024 dosáhly příjmy polské daňové správy z odbavení čínského zboží na železničních terminálech 740 milionů zlotých (přes 4,2 miliardy Kč). Problém mají i polští silniční dopravci - do Běloruska je stále možné vstoupit přes Litvu a Lotyšsko, běloruské předpisy ale nyní zakazují polským vozidlům vjezd přes zahraniční přechody.

Vztahy mezi Běloruskem a Polskem jsou nyní mimořádně napjaté - Varšava nedávno vyhostila běloruského diplomata kvůli nařčení ze špionáže, popudily ji i společné manévry s Ruskem nedaleko polské hranice. Na druhou stranu i polská armáda ocenila, že od Běloruska dostala varování před nedávným průnikem ruských dronů nad polské území.

O situaci okolo uzavřené hranice v pondělí ve Varšavě jednal čínský ministr zahraničí Wang I, který se setkal se svým polským protějškem Radosławem Sikorskim. „Během rozhovorů bylo jasně řečeno, že v této situaci je logika obchodu, která je pro nás také výhodná, nahrazována logikou bezpečnosti. A to ministr Sikorski velmi jasně vyjádřil,“ uvedl mluvčí polského diplomacie Paweł Wroński.

Peking již před setkáním ministrů uvedl, že doufá, že Polsko „přijme účinná opatření k zajištění bezpečného a plynulého provozu (železniční tratě na běloruské hranici) a stability mezinárodních průmyslových a dodavatelských řetězců“, a zdůraznil, že železniční expres Čína-Evropa je „vlajkovým projektem“ ve spolupráci Číny s Polskem i EU.

Celá situace okolo uzavřené hranice zřejmě naopak příliš nezarmoutila Spojené státy. Administrativa Donalda Trumpa, pro níž je Peking globálním nejen ekonomickým rivalem, už předtím vyzývala EU, aby zboží z Číny uvalila 50procentní až 100procentní cla - s odůvodněním, že Čína nákupem ruské ropy podporuje ruskou invazi na Ukrajinu.