Roman Ondak nabízí v rámci výstavy procházku na křídle boeingu

Název výstavy odkazuje na Ondakovo dílo The Day After Yesterday (2005), které spřádá vrstvy času a balancuje mezi osobními a konceptuálními rovinami. Umělec se také zabývá historickými specifiky střední Evropy a její komunistické minulosti a zároveň tematizuje globalizovanou současnost.

Na jedné straně rafinovaný humor a na druhé konceptuální preciznost mu umožňují hladce prolínat existenční i společenská témata s osobní zkušeností.

Roman Ondak je podle kurátorky výstavy Barbory Ropkové jedním z nejvýznamnějších konceptuálních umělců současnosti, uznávaných i na mezinárodní scéně. Výstava v Kunsthalle je jeho návratem do Prahy po více než dvou dekádách.

Ondak vychází ze svých zkušeností s životem v socialistickém Československu i procesu společenské transformace. Tento rámec však přesahuje a je aktuální i v současné situaci globálních napětí a politických propagand oslabujících demokracii, uvedla kurátorka.

Autor na tiskové konferenci uvedl, že podobně retrospektivní výstavu měl mít současně i ve Slovenské národní galerii. Tam se však rozhodl od ní ustoupit z důvodů, které nepojmenoval, ale které podle něj všichni znají.

Slovenská národní galerie stejně jako další velké kulturní instituce na Slovensku byla v minulých měsících předmětem zájmu a podle kritiků nekompetentních zásahů ministryně kultury Martiny Šimkovičové. Vystavovat v SNG proto odmítají mnozí slovenští i zahraniční umělci.

Ondak pracuje s předměty každodenní potřeby, kterým ale dává mimořádný význam. Diváka vybízí k zastavení a vnímání, uvažování o tom, kdo jsme, jakým způsobem dešifrujeme svět. Důležitými pojmy v jeho tvorbě jsou čas, paměť a kontext.

Mezi nejznámější díla zařazená do výstavy patří například do not walk outside this area – monumentální readymade (hotový, průmyslově vyráběný předmět) vytvořený z křídla Boeingu 737-500. Ten diváky zve, aby na kus letadla vkročili a zažili tak galerijní prostor z neobvyklé perspektivy. „Znám ten pohled z okénka letadla. Vždycky jsem přemýšlel, pro koho tam ten nápis vlastně je,“ řekl při novinářské prohlídce výstavy.

Uvedl také, jak náročné je získat kus vyřazeného letadla. „Zjistíte, že po dvaceti letech létání po Evropě jsou stroje vyřazené, ale dalších dvacet let pak létají v Africe,“ zmínil. Na součástky, kterých se společnosti skutečně chtějí zbavit, pak jsou pořadníky, a když se něco k odprodeji objeví, je podle umělce otázka pár dní na jejich získání.

Další Ondakova díla jako The Joys of an Iron Curtain Trip to the Black Sea či Bad News Is a Thing of the Past Now splétají osobní biografické prvky s kolektivní pamětí minulého režimu.

Ve Freed Doorway Ondak umísťuje dveře ze svého dětského pokoje do nového kontextu, tedy do galerijního prostoru, zatímco v Resting Corner diváky zve do prostředí tvořeného socialistickým nábytkem.

V další části galerie na návštěvníky čeká participativní performance Measuring the Universe, která se odehrává výhradně za jejich účasti. Začíná prázdnou bílou stěnou a postupně se zaplňuje, když pracovníci v galerii na zdi označují výšku návštěvníků spolu s jejich jménem a aktuálním datem. V minulosti byla performance uvedena v Muzeu moderního umění v New Yorku nebo v londýnské Tate Modern.

Proměňovat se bude i Event Horizon, dílo vytvořené ze stoletého dubu pocházejícího z Ondakova rodného regionu na Slovensku. Strom rozřezaný na sto dřevěných kotoučů odpovídá sto letům světové historie. Během trvání výstavy se každý den na zeď zavěsí jeden z těchto kotoučů, reprezentující jednu světovou událost vybranou umělcem.

Součástí výstavy jsou i díla ze sbírky Kunsthalle Praha, například instalace Perfect Society, vytvořená z nařezaných trubek, které mohou podle kurátorky evokovat utopické ideály i dystopické zhroucení.