Článek
Patrik Hezucký zemřel před týdnem v benešovské nemocnici ve věku 55 let. Podlehl „rakovině neznámého původu“, jak později upřesnila jeho žena Nikola Hezucká. Oblíbený moderátor rozhlasové stanice Evropa 2 byl spojený s jejím ranním vysíláním.
Na jejích vlnách jej posluchači mohli slyšet od roku 1997. „Byla to náhoda. Hledal jsem nějakou práci a dozvěděl jsem se, že Evropa 2 shání mužský hlas do zpráv. Zaujalo mě to. Byl jsem velký trémista, ale rozhodl jsem se to zkusit. Byla to pro mě výzva,“ zavzpomínal moderátor na začátky v rádiu v rozhovoru s Davidem Jordanem v roce 2024.
Věnec pro Patrika Hezuckého (1970-2025)
Proslul s relací Mrázek – ústředna, v níž volal náhodným lidem a snažil se je „nachytat“. Jeho věrným parťákem za mikrofonem byl Leoš Mareš, s nímž pravidelně moderoval tamní ranní show dvacet sedm let. Což z ní udělalo v rámci českého prostoru rekordmana. Poslední vysílání Hezucký odmoderoval z nemocničního lůžka.
Moderátor podlehl krátké nemoci.
Vedle rozhlasu se opakovaně objevil také v televizi, a to hlavně jako bavič.
Koncert pro Patrika
Evropa 2 také v pátek oznámila, že 19. ledna uspořádá v O2 Areně koncert, na němž podpoří pozůstalé, manželku Nikolu a syna Olivera Hezucké. Výtěžek z koncertu půjde jim. Rádio benefitní akci pojmenovala jako Koncert pro Patrika. Pár hodin po zveřejnění informace byla akce vyprodaná.
Patrik Hezucký (1970–2025) před kamerami
- Oblíbený umělec účinkoval nejen za rozhlasovým mikrofonem. Objevil se také v desítkách televizních pořadů, v seriálech a televizi.
- Do studií byl nejčastěji zván jako host zábavných pořadů. Od poloviny 90. let se tak objevil mimo jiné v pořadech Eso, Go Go šou, Uvolněte se, prosím, Máme rádi Česko, Krampoloviny, Prostřeno, v Zázracích přírody a Pečeném sněhulákovi.
- V roce 2014 o něm vznikl jeden díl populárního seriálu 13. komnata.
- Roli dostal i ve filmu Muzzikanti (2017) od režiséra Dušana Rapoše.
- Objevil se rovněž v několika seriálech, například Svatby v Benátkách (2014) nebo Redakce (2004).
- Úplně malou roli už měl jako dítě v Bakalářích, v díle Dlažba (1976).
