Hlavní obsah

Ředitelka Národní galerie Alicja Knastová: Musíme být otevřenější a přátelštější

20. 8. 2021, 14:58
Právo, Jan Šída

Když polská ředitelka Národní galerie Praha Alicja Knastová nastupovala na začátku tohoto roku do funkce, slíbila, že se naučí česky. Slib splnila, protože následující rozhovor vznikl převážně v českém jazyce. Mluvila v něm nejen o nově připravovaných výstavních projektech, ale také o otevřenosti galerie pro laickou veřejnost či umělce. Vyjádřila také své stanovisko k červnové protestní akci výtvarníků Františka Skály, Jaroslava Róny a Jiřího Davida v pražském Veletržním paláci.

Foto: Jan Šída , Právo

Ředitelka Alicja Knastová připravuje výstavu polského moderního umění.

Článek

Bylo pro vás obtížné naučit se dobře česky?

Nebylo, protože pocházím ze Slezska a mnoho slov je v našich jazycích podobných. Navíc se má prababička narodila u vás ve městě Orlová. Rozumím jak psanému, tak mluvenému projevu. Se svými kolegy také komunikuji ve vaší mateřštině. Přesto mám minimálně dvakrát týdně lekce českého jazyka.

Budete mluvit česky i na vernisážích?

Ano, budu. Díky tomu, že mám kolem sebe kolegy, kteří jsou ke mně velmi vstřícní, mohu češtinou slušně mluvit. Myslím, že v řeči problém rozhodně není. Navíc jsem to při nástupu slíbila a já své sliby plním.

Nedávno byla upřena pozornost na Národní galerii kvůli protestní akci několika umělců. Překvapila vás?

Ne. Den před touto akcí nám byl totiž do galerie doručen anonymní mail, ve kterém bylo uvedeno, co se chystá. Byla jsem sice poněkud překvapená, ale rozhodně k těm umělcům necítím žádnou zášť. Myslím si, že díky pandemické situaci spousta tvůrců seděla frustrovaná doma a byla v tenzi, a tohle mohl být jeden z důsledků té situace.

Foto: Jan Šída , Právo

Alicja Knastová

Při té akci s vámi umělci nechtěli vůbec komunikovat. Navázali jste nějaký kontakt aspoň posléze, kdy už emoce vychladly?

Ne, vůbec. Ani předtím a ani potom. Zřejmě chtěli udělat jen ten happening ve dvoraně Veletržního paláce. Veškerou diskusi odmítli. Ale pro mě je to stále otevřené téma. Nebráním se žádné diskusi, jsem připravená konstruktivně diskutovat s kýmkoli.

Nepřemýšlela jste o tom, že byste jim nabídla vystavit jejich díla v Malé dvoraně a ochozech, které jsou podle nich zbytečně prázdné?

Výstavy jsou součástí výstavního plánu, který je schvalován s předstihem několika měsíců. A to s ohledem na všechny výstavní prostory a objekty, které Národní galerie spravuje. Zároveň je důležité zmínit i fakt, že máme danou určitou sumu peněz, se kterou musíme vyjít. I umění se musí ohlížet na finance.

V Polsku jste udělala výstavu, která prezentovala hiphopovou kulturu. Nepočítáte zařadit do plánu Národní galerie Praha výstavu, která by ukazovala polské moderní umění?

Ráda bych ji udělala. Podle výzkumů vím, že česká veřejnost nemá o moderním polském umění velkou znalost. Ale chtěli bychom tuto prezentaci rozšířit na současné umění celé střední Evropy. Hlavním tématem bude intimita, protože v období pandemie se lidé až příliš uzavírali do sebe a koukali hlavně do tabletů, mobilů či počítačů. Chceme vedle sebe postavit videoart, performance i klasické obrazy a plastiky. S otevřením počítáme na podzim ve Veletržním paláci.

Kdo v současnosti představuje v Polsku uměleckou špičku?

Určitě Monika Sosnowska, Joanna Rajkowska, Pawel Althamer, sochař Miroslaw Balka a také malíř, sochař i performer Zbigniew Libera. Patří sice ke starší umělecké generaci, ale v Polsku jsou velmi populární. S ředitelem Sbírky moderního a současného umění Michalem Novotným plánujeme výstavy jejich prací v rámci širších témat.

Jaké výstavy mohou lidé nyní v Národní galerii vidět?

V první řadě je to výstava Snící rebelka malířky Toyen, která byla ve Valdštejnské jízdárně díky velkému zájmu veřejnosti prodloužena do 22. srpna. K 18. srpnu navštívilo expozici 49 800 lidí. Také bych určitě zmínila retrospektivu Viktora Pivovarova Moskevská gotika, kterou lze vidět ve Veletržním paláci do 21. listopadu.

Připomenu stálou expozici Staří mistři II, kterou hostí Šternberský palác, což je opravdu unikátní sbírka. Na podzim připravujeme výstavy buddhistického umění ve střední Evropě a pak expozici Falza? Falza!, zaměřenou na padělky ve výtvarném umění.

V příštím roce se uskuteční prezentace moderního umění a architektury, což je oblast, která není tak známá a ani příliš prozkoumaná.

Nerada bych zapomněla na výstavu s tematikou kuřáctví a dýmu na podzim 2022 a na prezentaci českého moderního umění ve francouzském Centre Pompidou. Ta probíhá v rámci nové dlouhodobé reciproční spolupráce s francouzským velvyslanectvím.

Foto: Jan Šída , Právo

Alicja Knastová

Jaká je tedy vaše dlouhodobá vize vývoje Národní galerie?

Především musíme být více otevření a přátelští vzhledem k široké veřejnosti. A chceme oslovit i mladou generaci, k tomu nám bezpochyby pomůže i digitalizace všech sbírek. Také chceme sbírky lépe zpřístupnit lidem se speciálními potřebami. Proto máme i nový tým digitální a vizuální komunikace. Lidé od nás žádají hloubku, význam a otevřenost.

Jak byste zrekapitulovala vlastní více než půlroční ředitelské období?

Je pro mě velká čest pracovat v Národní galerii Praha s takovým týmem. Všichni jeho členové jsou erudovaní odborníci, jazykově vybavení, a navíc velmi vstřícní. Jsem ráda, že tady mohu pracovat.

Reklama

Související témata:

Výběr článků