Hlavní obsah

RECENZE: Tarantino miluje šedesátá léta, velkým spisovatelem však není

24. 10. 2021, 8:59

Knížka Quentina Tarantina Tenkrát v Hollywoodu je v podstatě rozšířený filmový scénář. Autor uplatňuje filmové vidění světa a podrobné znalosti o klasickém Hollywoodu. Reálnou historii ovšem rád mísí s vymyšlenými postavami a událostmi.

Foto: Prostor

Quentin Tarantino: Tenkrát v Hollywoodu

Článek

Hlavní postavou je dojemně a věrohodně vykreslený Rick Dalton, člen nekonečné armády průměrných herců, kteří kdysi sahali po hvězdě na hollywoodském chodníku slávy (nebo si mysleli, že sahají), ale nějak to nevyšlo.

Hlavní role ve filmech ani po letech nepřicházejí, tak je třeba vydělávat v béčkových televizních seriálech o kovbojích.

Rick chápe, že z něj Steve McQueen nebude. Trochu se lituje se a propadá alkoholu, ale pořád miluje svou práci a hodlá hrát až do konce.

Věrným průvodcem, důvěrníkem a řidičem v jedné osobě je mu pohledný kaskadér Cliff. Mívá štěstí u žen a občas sbalí hippie puberťačku, ale s jeho kariérou je to ještě horší. Má špatnou pověst a Rick musí štáby přemlouvat, aby ho vzali na natáčení.

Symbolem a bolestnou připomínkou světa megahvězd, jež zůstává dvěma kamarádům zapovězen, je jejich nejbližší soused - Roman Polanski, který byl v té době považován za režisérského génia, a jeho krásná žena Sharon.

Rick si totiž v mládí koupil dům na luxusní adrese, a tak může sousedit s hvězdami, i když sám žádnou star není.

Z každé stránky vyzařuje především autorova bezbřehá láska k Hollywoodu a také k šedesátým letům včetně hudby a módy, což je zcela pochopitelné vzhledem k ohromné kulturní revoluci, která tehdy Ameriku zasáhla, ale také láska k braku, což už pro každého tak pochopitelné není.

RECENZE: Je jedno, co měl Kundera k snídani

Filmy a seriály

Jeho filmové vidění se projevuje i v tom, že situace staví velmi rychle, děj běží svižně a text zakládá spíše na dialozích než na pasážích psychologického či dokonce filozofického ražení.

Na hranici uvěřitelnosti se pohybuje roztomilá postava osmileté herečky Trudi, která vede dlouhé rozhovory s Rickem.

Chová se jako oprsklá dospělá koketa, navíc vyspěle uvažuje o práci herce a o věcech, kterým ve svém věku nemůže rozumět.

Mívá narážky až sexuálního charakteru. Další údiv vyvolá Tarantinovo tvrzení, že Cliffovi projde několik vražd - policie prostě nic neudělá.

RECENZE: Nová Vieweghova hrdinka. Něco mezi Halinou a Maláčovou

Kultura

Dlouhé části textu jsou bohužel pouhými seznamy jmen a názvů seriálů a filmů (rozhodně nejde jen o zásadní umělecká díla).

Pokud sděluje své dojmy o Polanském nebo Godardovi, je to ještě fajn, jenže občas se rozvášní a dlouze popisuje americké béčkové seriály ze čtyřicátých a padesátých let. Informaci, že jeden béčkový herec ze čtyřicátých let je mnohem lepší než jiný béčkový herec ze čtyřicátých let většina čtenářů asi moc neocení.

Tenkrát v Hollywoodu vás neokouzlí jazykem, nenabídne možnost pokochat se literaturou.

Text působí stroze, jako rychle napsané vzpomínky obyčejného strejce z Hollywoodu, který zasněně vzpomíná na mládí. Pro výrazy nechodí daleko a na podařenou metaforu či hlubší myšlenku nenarazíme.

Celkové hodnocení: 65 %

Může se vám hodit na Zboží.cz:

Reklama

Související témata:

Výběr článků