Hlavní obsah

RECENZE: Rodinná komedie o jinakosti, to jsou Víkendoví rebelové

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

7. 11. 2023, 5:31

Závěrečné titulky německého filmu Víkendoví rebelové uvádějí, že na sto lidí připadá jeden s poruchou autistického spektra. Režisér Marc Rothemund se do tohoto tématu pustil s empatií a smyslem pro humor a podle skutečného příběhu natočil příjemný, vtipný i dojemný film. S lehkostí i vážností promlouvá k dětem i dospělým o jinakosti a potřebě lásky.

Cecilio Andresen a Florian David Fitz jako táta se synem na fotbale

Článek

Desetiletý Jason má Aspergerův syndrom, s čímž nelze nic dělat, protože to není nemoc, ale porucha. Lze jen zvolit vhodný přístup.

Rodiče jsou odhodláni pomoci mu ze všech sil, ale čím je Jason starší, tím je to obtížnější. Mezi spolužáky nezapadá, protože jim nerozumí a oni nerozumí jemu.

Aby mohl fungovat, musí celé okolí dodržovat přísná pravidla. Zejména pro matku je to každodenní nápor na nervy, protože i nepatrná chyba u jídla dovede Jasona rozzuřit k nepříčetnosti a jindy milý chlapec se stává nesnesitelným.

RECENZE: Přišla v noci. Tanec mezi komedií a hororem

Kultura

Když jsou pravidla dodržována, může se Jason věnovat své milované vědě, zejména té, která se týká vesmíru. Ale když učitelka náboženství mluví o zázraku, který do vědeckého poznání nezapadá, Jason se rozběsní a jeho řev o „konspirátorce“ otřásá celou školou.

Její vedení navrhuje jeho přeřazení do školy speciální, což matka i Jason tvrdě odmítají. A pak dostane otec nápad. Jason se ve škole zklidní a on s ním za to objede během několika víkendů fotbalové kluby, aby si chlapec vybral ten, kterému bude fandit.

Není třeba zdůrazňovat, že jejich cesta je cíl, a onu cestu natočil Rothemund báječně. Zábavné je už jejich postupné sbližování, kdy začínají chápat, že mnohé je v životě třeba překonat, i když se zdá, že to nejde.

Baví i záběry na stadiony od obřích až po ty, na kterých se hraje okresní přebor, stejně jako tátovo (a mámino, babiččino i dědovo) nadšení pro fotbal. Jason chce vidět všechno a jeho požadavky na klub, kterému bude fandit, jsou tvrdé. Nesmí mít hloupého maskota, musí se chovat ekologicky, nesmí mít nacisty mezi fanoušky, hráči nesmí nosit příliš barevné boty…

Režisér vybral do role táty mimořádně charismatického Floriana Davida Fitze a pro ztvárnění Jasona talentovaného Cecilia Andresena, což k příjemnému pocitu z filmu velmi přispívá. Z hlediska dospělého diváka možná Rothemund občas příliš tlačí na pilu dojetí, ale děti to spíše ocení. A koneckonců ani dospělým ta trocha vyhrocených emocí nemůže uškodit. Chvála rodiny, lásky a porozumění pro jinakost je v tomto případě zcela namístě.