Hlavní obsah

RECENZE: Noční náladovka od Forda, mistra filmové jemnokresby a melancholie

Novinky, Stanislav Dvořák

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Americký režisér Tom Ford dává do svých filmů takovou melancholii, že začíná připomínat ruského šlechtice z chátrajícího sídla, který se nechá pro prázdnotu v duši zastřelit v nějaké bezvýznamné bitce. Ve filmu Noční zvířata se také střílí, ale v texaské pustině.

Foto: Cinemart

Amy Adamsová ve filmu Noční zvířata

Článek

Tom Ford neprodává zaměnitelné no name produkty, našel svůj styl a jiný už zřejmě nemůže být, protože se nesnaží někoho napodobovat - výrazná forma jeho příběhů asi musí vycházet přímo z podstaty jeho osobnosti. V Nočních zvířatech opět ukazuje, že jeho poznávacím znamením je poutavá kombinace vznešené nebo zvrhlé krásy, kdy záleží na každé barvičce a detailu šatů, a hlubokého smutku s pocity osamělosti či nepochopení. Nechybí ani zmínky o homosexualitě, kolem které se točil jeho minulý snímek Single Man.

Ford točí pravděpodobně hodně o sobě, nestydí se „odkopat“, a také proto dokáže emotivně vtáhnout všechny vnímavé diváky a kritiku. V Nočních zvířatech to skrytě přiznává prostřednictvím postavy spisovatele, který asi neopakuje náhodou starou pravdu o tom, že většina autorů vlastně píše pořád o sobě.

Rozumně pracuje s prostředím, které dlouho zná, a tak svou hlavní hrdinku Susan (Amy Adamsová) usadil do současné americké vyšší třídy s umělecko-intelektuálními zájmy. Sám vyšel ze světa módy a moderního výtvarna, takže nepřekvapí, když film začne nezapomenutelně bizarním tancem obézních nahých modelek s americkými vlajkami a vzápětí se dočkáme ironických náznaků směrem k podobnému umění. Forda totiž fascinuje, je ale současně dost inteligentní na to, aby viděl i prázdnotu a trapnost snobských kruhů a „šokujících“ výtvarníků.

Foto: Cinemart

Jake Gyllenhaal

Svou rozpolcenost vtělil do postavy Susan, atraktivní kurátorky jedné galerie s moderním uměním. Bydlí s manželem, který před ní utíká, v chladném luxusním sídle. Cítí odcizení, propadá se do osamělosti a přiznává, že už ji vlastně ani umění nezajímá. Adamsová dobře vystihla její zranitelnost, která kontrastuje s dokonalým vzhledem.

Překvapí ji, když od bývalého partnera Edwarda (Jake Gyllenhaal) přijde e-mailem kniha Noční zvířata. V ní se rozvíjí druhá linie vyprávění. Tony, kterého hraje také Gyllenhaal, jede s ženou a dospívající dcerou na dovolenou a v noci potkají na silnice tři podivné týpky. Jejich podezřelé chování vyvrcholí únosem ženy a dcery, přičemž se manžel ocitne uprostřed pustiny. Druhý den vyhledá detektiva (Michael Shannon) a vydávají se hledat zločince. Tuší ale, že je pozdě, protože se už stalo něco strašného.

Susan při čtení cítí, že kniha s ní osobně souvisí a může být i jakousi strašidelnou pomstou za to, jak se s Edwardem kdysi ve zlém rozešla.

Scénáři lze vytknout jen drobnosti. Moc nesedí scéna, kde Tony střelí zločince dvakrát do hrudníku a on stejně zvedne ruku a má sílu ho praštit paklíčem. Také nedává smysl, proč se nechá Tony jedním neozbrojeným zločincem vyhodit z auta uprostřed polopouště a vůbec se nebrání, když mu jde o život.

Samotná kompozice příběhu v příběhu není geniální ani nová, nicméně obě dvě linie fungují. Na jedné straně thriller z texaské divočiny s vraždícími burany, na straně druhé Ford pečlivě rozpitvává rozpad vztahu a vytrvale se vracející ozvěny Susanina svědomí, která dobře ví, že tehdy, navedena matkou, zvolila peníze místo toho, koho patrně skutečně chtěla.

Celkové hodnocení: 80 %

Reklama

Výběr článků

Načítám