Hlavní obsah

RECENZE: Na Vinohradech jdou od Českého románu k dnešku

12. 9. 2020, 15:55 – Praha
Právo, Radmila Hrdinová

Český román herečky a spisovatelky Olgy Scheinpflugové patří k stěžejním dílům naší literatury druhé poloviny 20. století, ve skutečnosti ho však přečetl málokdo. O to cennější je, že se ho pražské Divadlo na Vinohradech rozhodlo převést na jeviště. Premiéra odložená z 20. března se uskutečnila v pátek 11. září.

Foto: Viktor Kronbauer,

Simona Postlerová a Jan Roskot ve chvíli, kdy Olga Scheinpflugová zkolabovala na vinohradském představení Matky.

Článek

Důvodů, proč se Český román míjí se čtenáři, je hned několik. Totalitní režim ho nechal na dlouhá desetiletí odstranit z knihoven, pro dnešního čtenáře je zase osobní, až exaltovaný tón, jimiž je psaný zejména první díl, těžko stravitelný. Autorka ho ale psala z rozbolavělého srdce poté, co Karla Čapka uštvala česká pomnichovská společnost k smrti.

Scénář Jana Vedrala čerpá nejen z Českého románu, ale i pamětí Olgy Scheinpflugové Byla jsem na světě a z řady autentických textů Karla Čapka, Ferdinanda Peroutky, Tomáše Garrigue Masaryka, Václava Černého a dalších postav, které v inscenaci vystupují.

Foto: Viktor Kronbauer,

Petr Kostka (Masaryk) a Jan Šťastný (Čapek) při vzniku knihy Hovory s TGM.

Text i inscenace v režii Radovana Lipuse se až na malé výjimky daří vyhnout didaktické popisnosti hesla Karel Čapek i zobrazení autorčina „milostného románu první republiky“ a míří k obecnější výpovědi. Samozřejmě je poctou oběma osobnostem, s vinohradskou scénou spojených, ale zároveň je i při nutné zkratce dobře zachyceným portrétem potenciálu tvůrčí inteligence první republiky.

A co víc, vystupuje z něho jasná, byť nenásilná analogie se sesuvem morálních i hodnotových kvalit současné společnosti, znovu napadající své intelektuální elity. V neposlední řadě je i poctou českému divadlu a herectví, i když na umělecký svět hledí tvůrci se zdravě kritickým nadhledem i humorem.

Dramatický spád s emotivním vyústěním

Český román pokračuje v dramaturgické linii respektující jak vinohradského génia loci, tak i tvar velké divadelní fresky prolnuté do konkrétních lidských osudů. Olgu Scheinpflugovou ztvárňují tři herečky v různých životních obdobích – Tereza Císařová se zmocňuje štěněcí dychtivosti a neomalenosti osmnáctileté Olgy, Simona Postlerová s hereckou uměřeností kreslí ironický nadhled i nostalgii zralé herečky. A Andrea Elsnerová prožije hořce a bolestně nejtěžší chvíle po Čapkově boku. Dohromady skládají jasný, srozumitelný a lidsky silný portrét těžce zkoušeného i plně prožitého lidského osudu.

Jan Šťastný má Čapkovu chlapeckou plachost a ostýchavost, nechuť k patosu a sebelítostí i jeho intelektuální noblesu. Tu s ním sdílí, spolu s vlídným humorem, i prezident Masaryk Petra Kostky. Carmen Mayerová zaujme precizně odlišenými portréty Marie Hübnerové a Leopoldy Dostalové, Tomáš Dastlík coby doktor Steinbach je galantním Horáciem v pozadí, vždy připraveným k záchraně. Ale své místo má v inscenaci každý, včetně živého dialogu jasné trubky a zádumčivého tenorsaxofonu.

Foto: Viktor Kronbauer,

Tereza Císařová (Olga) a Jan Šťastný (Čapek) nad textem Čapkovy hry.

Režisér Lipus po vinohradských Sňatcích z rozumu znovu prokázal, že si s velkým jevištním plátnem dobře rozumí. Po trochu rozvleklé první polovině dostalo na páteční premiéře představení po pauze dramatický spád a gradovalo k emotivnímu vyústění. Snad jen scéna Davida Baziky je až příliš monumentální a chladně neosobní. Byť sugeruje téma jeviště jako prostoru pro osobní, politická i umělecká střetnutí, herecké výkony se na ní spíš ztrácejí.

Český román je inscenací pro starší i mladší generaci, protože vypovídá skrze minulost o současnosti. Premiérové publikum ji ocenilo potleskem ve stoje.

Olga Scheinpflugová a Jan Vedral: Český román
Režie Radovan Lipus, scéna David Bazika, kostýmy Eva Kotková, hudba Miloš Orsoň Štědroň. Premiéra 11. září v Divadle na Vinohradech, Praha.

Hodnocení 85%    

Může se vám hodit na Firmy.cz:

Reklama

Související témata:

Výběr článků