RECENZE: Jak se Karlu Šípovi splašily myšlenky

Pohybuje se na rozhraní fejetonu, drobné povídky a osobních memoárů. Dávné příhody či vzpomínky na slavné kolegy prokládá úvahami a anekdotami, přičemž hlavní je vždy snaha pobavit, vyvolat alespoň drobné pousmání, když ne přímo hlasitý smích.

Vypráví o tom, jak jel s Jiřím Schelingerem do Bulharska a nemohli zpívat anglicky či jak psal zaručený hit pro Karla Gotta, ze kterého se vyklubal propadák. Následně smířeně a odlehčeně líčí, jak velkým konspirátorem a dezinformátorem Gott byl, a to ještě před zavedením internetu.

Šípova všeobecná obliba tkví právě v neútočnosti. I když kritizuje, činí tak až na výjimky klidně, empaticky a snaží se všechno obrátit v humor. I úvahu o třetím pohlaví, která u průměrného aktivisty může vyvolat záchvaty vražedné zuřivosti.

I kapitolu o použití vulgarismů píše Šíp umírněně, z pozice zkušeného muže, člověka, který mnohé zažil, a ví, že agresivita, zákazy a příkazy jsou k ničemu. Veřejné vyjadřování a umění nemá regulovat předpis, ale cit mluvčího.

Některé jeho postřehy ovšem plují po povrchu. Kapitola kritizující anglicismy přináší jen povzdech starců nad stavem světa mladých. Obecně se zdá, že jakmile se pouští do jazykovědy, občas se plete. Opakuje třeba známý omyl, že „Moraváci mluví spisovně“ (nemluví, jde o klasický omyl laiků, kteří vnímají spisovnost výběrově). Výroky o tom, že němčina ovlivnila češtinu jen minimálně a germanismů moc nemáme, jsou rovněž chybné. Jazykovědci vědí, že němčina ovlivnila češtinu naopak zcela zásadně, laici to ovšem často nedokážou poznat. Fanoušci ale oblíbenému moderátorovi tyto přešlapy v odborné oblasti jistě odpustí.

Může se vám hodit na Zboží.cz: Krotitel splašených myšlenek - Karel Šíp, Do hrobu si to nevemu - Karel Šíp, Karneval paměťových buněk - Karel Šíp