Článek
Režisérské a scenáristické duo padesátá léta logicky vnímá hlavně prostřednictvím filmů a nesnaží se o tak realistický pohled jako ve filmech z jiných období. Natočili spíše nádherně vypiplanou hříčku, kde si dělají legraci z Hollywoodu, politiky a celebrit.
Jednou z hlavních postav je Baird Whitlock (George Clooney), mužná hvězda Hollywoodu 50. let, která hraje v přefouknutých historických velkofilmech, pronáší patetické projevy a tváří se závažně. Manažera studia Eddieho Mannixe (Josh Brolin) by ani ve snu nenapadlo, že Bairda jednou unese tajná organizace Future.
Scarlett bude opět svůdná.
Zatímco Mannix se domnívá, že superhvězda se opila nebo skotačí s nějakou sboristkou, komunistická partička už Bairdovi ve svém tajném doupěti cpe do hlavy Marxe. Politicky naivní herec se nadchne a začne se s únosci přátelit. Mezitím se manažer Mannix snaží uplatnit mladého herce Hobieho a vnutí ho režisérovi kvalitních dramat (Ralph Fiennes). Ten ovšem zuří, když zjistí, že Hobie je naprostý blb, který neumí ani pořádně mluvit.
Obsazení filmu nelze nic vytknout - excelují tu Josh Brolin, George Clooney, Channing Tatum i Scarlett Johanssonová jako protivná hvězda směšných filmů s mořskou pannou.
Scénář plný sofistikovaného humoru, absurdních situací a hlášek je hodně coenovský, snad s výjimkou toho, že tady autoři vynechali skutečné zlo. Chtěli natočit spíš parodii na jistou dobu. Z každé scény cítíte, jak mají Hollywood rádi, ale současně vidí jeho negativa.
Manažer (Josh Brolin) a naštvaná herečka (Scarlett Johanssonová)
George Clooney
Ztřeštěný svět proradných bulvárních reportérek a namyšlených hvězd, které moudrosti moc nepobraly, jim dává nespočet příležitostí k ironickým šlehům. A komunističtí únosci vypadají spíše jako popletové než drsňáci. Jde možná o nejhravější a nejveselejší film, jaký kdy Coenové natočili. Neustálá nadsázka může některé diváky docela překvapit.
Specifická naivita a současně pokrytectví padesátých let - nejen u filmu - si přímo říká o parodii. Mannix řeší závažné „skandály“ jako nemanželské dítě herečky nebo to, jestli se Baird Whitlock náhodou nedopustil homosexuálního styku. Ovšem nejstrašnějším hříchem - ještě závažnějším než tzv. „sodomie“ - bylo v Hollywoodu 50. let podezření z levičáctví.