RECENZE: Brambůrky a pivo zdarma. Dva ztroskotanci bojují za Zemi

Olivier Nakache a Eric Toledano ke snímku napsali scénář a také ho režírovali. Podobně jako ve svém hitu Nedotknutelní (2011) se věnují „obyčejným“ problémům normálních lidí. Po rasismu, předsudcích jsou jedním z ústředních témat dluhy, z nichž téměř není cesta ven.

Řeší je jejich protagonisté: Albert (Pio Marmaï) a Bruno (Jonathan Cohen). Břídilové a zkrachovalci, kteří nemají téměř kde spát, ztratili rodiny a hledají jakýkoli způsob, jak přežít do dalšího dne.

Dohromady je svede jedna z masových konzumních akcí. A to poslední, co by v tu chvíli oba chtěli, je řešit, co bude s naší planetou… Jenže za jídlo a pivo zdarma lze udělat leccos, že? Netrvá dlouho a stanou se součástí týmu, který stále má své ideály: chtějí zachránit Zemi.

Nekorektní komedie nešetří žádnou generaci: tu, co pasovala zisk (podnikatelů, bank…) na absolutní hodnotu, i tu mladou, jež tak „jednoduše“ žít nechce. Ani jedna zároveň nemá nárok na univerzální pravdu, ani jedna nevnímá názory těch druhých.

Albert a Bruno patří někam „mezi“. Ve stylu vyčůraných antihrdinů - v čemž připomínají protagonisty oblíbených italských komedií 80. let - jsou jim ideály zcela fuk. Chtějí se hlavně najíst a mít kde spát.

Což je ve společnosti, kde o vašem životě stále rozhoduje výrazně to, jakým rodičům se narodíte, dost těžké. Zvláště pak, když zodpovědnost není zrovna vlastností, jíž vynikáte. K doživotnímu pádu na sociální dno tedy stačí „pár“ nepromyšlených půjček.

A jak z něj zase nahoru? Tak tuhle radu vám hrdinové nedají. Ona totiž jedna univerzální neexistuje. Jen výjimečně vás z téhle mizérie vyvede láska, případně náhoda rovnající se výhře v loterii… Což jsou přesně motivy, které se ve filmech stávají, a tenhle není výjimkou.

Těžký rok je zkrátka další podařená hořká komedie z Francie, u níž se sice nebudete nepřetržitě smát od začátku do konce, ovšem ještě několik dnů po odchodu z kina budete přemýšlet nad tím, na jaké straně barikády (momentálně) chcete - v rámci boje za lepší svět - stát. Tedy pokud si film, jako mnozí francouzští kritici fandící radikálním aktivistům, nevezmete osobně… V tomto případě vás zlehčování ideálů a idealistů dost vytočí.

Může se vám hodit na Firmy.cz: Kina