Článek
Původní podklady pro průvodce po městě se z malířova ateliéru téměř nedostávají, v omezené míře byly v minulosti k vidění v Brně. Pražská výstava je zatím největší ukázkou velmi precizní práce, které se Rygl věnuje od ukončení studií na akademii.
Pohledy z výšky ho fascinovaly už od dětství. Na začátku maloval třeba okolí bydliště v rodné Jihlavě nebo historické centrum města z dob baroka či třicetileté války. Pak se pustil do malby skutečných map; jako první si vybral Prahu.
„Tato mapa vzniká průběžně od roku 1994. Rygl začal tím, že namaloval centrum a postupně ji rozšiřoval,“ vysvětloval na vernisáži kurátor výstavy, historik a publicista David Černý. Zachytit jen centrum zabralo malíři skoro tři čtvrtě roku.
Dnes zabírá malovaná panoramatická mapa metropole třicet metrů čtverečních a je možné si ji ve zmenšené podobě, tedy ve velikosti běžné mapy, pořídit jako pomocníka při orientaci ve městě nebo jako originální suvenýr z návštěvy Prahy.
Tužka, tuš a akvarel
Ryglova práce na mapě ale nekončí. „Průběžně ji stále aktualizuje. Když se postaví nový dům nebo Mariánský sloup, tak je přimaluje,“ popsal kurátor. A dělá to velmi pečlivě, do mapy se snaží promítnout i přestavby objektů, výrazné proměny barevnosti fasád, nové pomníky či novou výsadbu a větší úpravy zahrad.
Než se tvůrce pustil do malování, k dostupným mapovým podkladům si udělal i vlastní průzkum. „S prací začal v 90. letech, kdy neexistovalo žádné Google Street View. Všechna místa tak obcházel a objížděl na kole, fotil si je a částečně natáčel,“ popsal Černý proces přípravy.
Kresby začíná tužkou, pak kreslí detailně perokresbu tuší, která se koloruje akvarelem či temperou, v některých případech i olejem.
„Pracuje hodně s perspektivou, vyjde sice z reálné mapy, ale musí některé ulice ohnout, aby se vyvolal dojem 3D,“ přibližuje Černý. „Pokud by se zachytil přesný půdorys, dojem by byl, že Vltava teče na pahorku a tyto ulice k ní směřují do kopce,“ dodal k tomu Rygl.
Důležité objekty, jako například kostely, divadla či věže, navíc zvětšuje, z mapy „vykukují“, aby byly viditelnější. A třeba Karlův most má o jeden oblouk méně. „Aby oblouky celkově nepůsobily příliš drobně,“ objasnil malíř.
Do velkých malovaných map zpracoval i další města a světové metropole, třeba rodnou Jihlavu, Český Krumlov, Vídeň, Budapešť či newyorský Manhattan, který maloval na několikrát a právě jeho mapa má teď úctyhodných 2×8 metrů. Zpracovaný má také Berlín, který zatím nevyšel.