Hlavní obsah

Osud ateliéru sochaře Aleše Veselého je v rukou jeho dcery

Právo, Jan Šída

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

V srpnu se v Lidových novinách objevila zpráva, že ateliér sochaře Aleše Veselého (1935–2015) ve Středoklukách u Prahy je po jeho smrti údajně v dezolátním stavu. Na zarostlé zahradě chátrají sochy za miliony korun a majitelka objektu, sochařova dcera a dědička Jana Veselá, komunikuje s úřady či kulturními zařízeními, která by měla o díla zájem, velmi málo.

Foto: Jan Šída, Právo

Ateliér ve Středoklukách

Článek

Ateliér navíc získal v červnové dražbě podnikatel Alexandr Novanský za 7,6 milionu korun, Veselá se proti výsledku dražby odvolala a kauza skončila na čas v právním vakuu. Ovšem na konci srpna rozhodl Městský soud v Praze, že dražba je neplatná.

„Dražba byla velmi rozporuplná už od samého začátku, protože částka, za kterou pozemek vydražili, byla nepřiměřená. Byla totiž 292krát vyšší než pohledávka,“ řekla Veselá.

Čáslavský rodák Aleš Veselý pocházel ze smíšené židovské rodiny. Její členové byli v Terezíně a mnoho z nich nacisté zavraždili. Po válce studoval na pražské akademii v grafickém ateliéru Vladimíra Silovského. Věnoval se materiálové abstrakci a informelu.

Foto: Jan Šída, Právo

Opuštěné dílo na zahradě ateliéru ve Středoklukách.

Za normalizace měl zakázáno vystavovat v oficiálních galeriích, nicméně mohl mít výstavy v několika alternativních výstavních prostorech v Praze i mimo ni. V sedmdesátých letech našel v ateliéru ve Středoklukách místo, na kterém mohl svobodně tvořit.

Povedlo se mu vytvořit několik soch v západním Německu na přelomu 70. a 80. let, v roce 1986 mohl díky americkému stipendiu vycestovat do USA. Olympijský park v Soulu zakoupil v roce 1988 jednu z jeho soch, která je tam umístěna trvale.

Objekt je zabezpečený

Po listopadu 1989 vystavoval doma i v zahraničí a jako pedagog vedl Ateliér monumentální tvorby. Jeho díla jsou v pařížském Centre Pompidou či Guggenheimově muzeu v New Yorku. Po jeho smrti se o ateliér staral jeho přítel, básník Miroslav Koryčan. Když v listopadu 2016 zemřel, ateliér zpustl.

„On už se o objekt moc nestaral, protože byl starý, nemocný a už sotva chodil. Táta ho v ateliéru nechal žít z humanitárních důvodů, protože neměl kde bydlet. A já ho tam po smrti otce nechala bydlet ze stejného důvodu. Objekt pak zpustl kvůli tomu, že v něm nikdo nebyl a nepracoval tam,“ vysvětluje dcera sochaře.

Deník Právo oslovil několik galerií s tím, jestli by měly zájem získat díla Aleše Veselého a za jakých podmínek. Kromě toho jsme dali slovo i představitelům obce Středokluky, na jejímž území se ateliér nachází.

Foto: Petr Horník, Právo

Aleš Veselý

„Plot je po celém obvodu objektu, je tam také alarm i kamery. Areál hlídá správce. Jde však o aktivitu ze strany majitelů, ať už bývalých, či nových, nebo dobrovolnou aktivitu přátel pana Veselého. Obec nemá k objektu klíče či jiné možnosti přístupu,“ uvedl starosta Jaroslav Paznocht.

Na zabezpečení objektu se podílí i sochařova dcera Jana, která potvrdila, že na pozemek s ateliérem není možné vstoupit bez překonání plotu. Nesouhlasí s tím, že by objekt byl v dezolátním stavu.

„To je trochu přehnané. Na pozemku není posekaná tráva, což se dá velmi rychle napravit. I za života Aleše Veselého byly doby, kdy tráva v ateliéru jen bujela. Pouze trochu zatéká do jedné z budov, což lze také velmi jednoduše napravit. Jiná věc je střecha stodoly, která byla problémem už od samotného počátku. Ateliér sám o sobě nikdy nebyl v perfektním stavu, ale ten stav, v němž se současně nachází, je jedním z těch lepších,“ uvedla. Sochy navíc autor vytvořil z materiálů, které dobře odolávají povětrnostním podmínkám, jsou koncipovány pro exteriér.

Výstavu děl Aleše Veselého plánovala uspořádat Galerie hlavního města Prahy. K tomu však kvůli úmrtí sochaře nedošlo.

„O získání konkrétních děl jsme s dcerou sochaře Janou Veselou zatím nejednali. Předpokládali jsme, že po výstavě, která se bohužel nakonec neuskutečnila, bychom zakoupili některá z vystavených děl, jak se stalo naší běžnou praxí. Velice rádi bychom se v budoucnu vrátili k neuskutečněnému výstavnímu projektu, který bychom rádi zrealizovali v prostorách zámku v Troji,“ říká ředitelka GHMU Magdalena Juříková.

Dílo Vstup do zákona stojí před Galerií Středočeského kraje v Kutné Hoře. V roce 2014 bylo zapůjčeno sochařem, po jeho smrti, kdy už doba zápůjčky dávno vypršela, je situace kolem něj nejasná.

Foto: Jan Šída, Právo

Objekt Vstup do zákona před GASK v Kutné Hoře.

„GASK má o dílo Aleše Veselého zájem, ale Jana Veselá s námi nekomunikuje, takže stále čekáme na její vyjádření,“ uvedla ředitelka galerie Jana Šofrová. Podle aktuálních informací od Veselé probíhá v současnosti jednání mezi ní a GASK.

Zájem o umělecká díla projevilo také pražské Museum Kampa. „V minulosti při návštěvě v ateliéru nabídla Meda Mládková Aleši Veselému správu jeho sbírek Museem Kampa. On nabídku odmítl a od té doby jsme tuto otázku neřešili, “ řekl předseda správní rady Nadace Jana a Medy Mládkových Jiří Pospíšil.

Dcera Aleše Veselého Jana potvrdila, že po odvolání proti výsledku dražby je pouze ona majitelem ateliéru a soch. Zároveň potvrdila i informaci, že se chystá přijet z Izraele, kde žije, do České republiky a vstoupit do dialogu s kulturními institucemi, aby se situace vyřešila.

„Snažila jsem se některé sochy už dříve prodat kulturním institucím proto, abych měla peníze na běžnou údržbu. Ale z jejich strany byl zájem pouze o bezplatné zápůjčky, z nichž se toho moc pořídit nedá,“ dodává Veselá.

Může se vám hodit na Firmy.cz:

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám