Článek
Abstraktní velkoformátové dílo Kupka započal tvořit v roce 1914 a dokončil ho v roce 1922. Má za sebou bohatou výstavní historii, v Praze bylo vidět na autorově přehlídce v Mánesu v roce 1946, poté mnohokrát v zahraničí.
Kupkovo dílo překonalo horní hranici očekávané prodejní ceny šest až osm milionů eur, kterou uváděl aukční katalog. Konečná suma převýšila i dosud platný Kupkův světový rekord, který držel obraz Le Jaillissement II (Tryskání II) vydražený v roce 2021 v Londýně za 8,81 milionu eur.

Obraz Tryskání II z roku 1923 byl na přelomu let 2018 a 2019 vystaven v pražské Valdštejnské jízdárně.
Tuzemský aukční rekord malíře, který se narodil v Opočně, ale velkou část života strávil ve Francii, kde je také pohřben, drží obraz s názvem Conception / Danae (Početí).
V roce 2024 za něj kupec na aukci společnosti Adolf Loos Apartment and Gallery zaplatil včetně aukční přirážky 126,5 milionu korun. Obraz je dosud nejdráže vydraženým dílem na tuzemské aukci.
Průkopník malířské abstrakce František Kupka byl také grafikem, ilustrátorem, legionářem a mystikem. Byl všestranně vzdělaným avantgardním umělcem, jeho vztah k hudbě ho přivedl ke vzniku specifického výtvarného směru, orfismu.
Na trhu s uměním si dobře vedou jakákoli Kupkova díla, ilustrace, práce na papíře i malby z předabstraktního období. Jeho geometrická a abstraktní díla plná tajemství a nevyřčených významů však lákají sběratele nejvíce a přimějí je k investicím v řádech desítek až stovek milionů korun. Ani posledně vynaložená suma však podle odborníků na trh s uměním není pro díla Františka Kupky zdaleka stropem.
V Česku má významnou sbírku Kupkových děl pražské Museum Kampa, jehož zakladatelka Meda Mládková byla s Kupkou v osobním kontaktu. Ve sbírce má dvě stovky děl včetně obrazu Amorfa - Teplá chromatika, který spolu s Amorfou - Dvoubarevnou fugou Kupka vystavil na dalším z pařížských salonů v roce 1912.
Ten byl zásadní pro moderní umění; tento rok bývá také uváděn jako zrod abstraktního malířství. Druhý z těchto Kupkových obratů vlastní Národní galerie Praha, která má také významný konvolut malířových děl. Jejím základem byl nákup, který československý stát učinil v roce 1946, a potom také výkup Waldesovy sbírky.

František Kupka, Velký akt, 1910–1911, dílo z majetku Muzea Solomona R. Guggenheima.



