Článek
Díla z Japonska, Koreje, Číny, Tibetu, jižní a jihovýchodní Asie i z islámských zemí neukazuje expozice ve čtyřiadvaceti sálech chronologicky, ale tematicky, uvedla na tiskové konferenci hlavní kurátorka výstavy a ředitelka Sbírky umění Asie NGP Markéta Hánová.
Expozici doplňuje historie sběratelství a kulturní dějiny českých zemí od 17. století do poloviny 20. století, kdy byla v roce 1951 založena sbírka asijského umění v NGP.
Artefakty jsou zasazené do kulturních vztahů se střední Evropou. Návštěvníci se dozví, jak se setkávání Středoevropanů s asijským a islámským světem projevilo v dobovém sběratelství, obchodě i ve výtvarném umění.
Mnoho z těchto projevů mělo často romantizující a stereotypní podoby - třeba na pražské Jubilejní výstavě v roce 1908 byla restaurace pojatá jako obří slon, nebo „habešská“ vesnice se stafáží původních afrických obyvatel. Další sály ukazují, jak vypadaly známé pražské obchody se zbožím z Orientu nebo orientální salony ve šlechtických interiérech.
Pohled do nové expozice NGP Umění Asie napříč prostorem a časem
Představeni jsou významní čeští sběratelé z řad orientalistů, umělců i průmyslníků, jakými byli Vojtěch Lanna, Alois Musil, Bedřich Hrozný, Joe Hloucha, Josef Martínek či Vojtěch Chytil. Nechybí ani asijské inspirace v českém výtvarném umění pod vlivem orientalismu nebo v interpretaci modernistických umělců, například Emila Filly.
Druhá část expozice představuje samotná díla ze sbírek NGP. Vystavené exponáty tvoří asi čtyři procenta z více než 13000 položek Sbírky umění Asie.
Pořadatelé upozorňují třeba na čínskou keramickou zásobnici z 3. tisíciletí př. n. l., čínské mistry tušové malby 20. století nebo japonské kaligrafie z 21. století. Jedním z nejvzácnějších artefaktů této části je čínská porcelánová mísa z období dynastie Ming z 15. století nebo perský rukopis Koránu z 15.století.
Buddhistický ochránce Mahákála, Tibet, 18.–19. století. Jeden z exponátů expozice Umění Asie napříč prostorem a časem