Ministr Klempíř odvolal ředitelku Národní galerie

„Vedením Národní galerie Praha, jež se pod vedením Alicje Knastové v posledních letech ocitla ve vleklé krizi, byla zatím pověřena Olga Kotková, která dosud vedla galerijní sbírku starého umění,“ uvedl Deník N. Knastová řekla, že je svým odvoláním překvapená.

„Národní galerie teď stojí před další etapou. Je potřeba na tuto práci navázat. A postupně ji rozvíjet dál. Posílit její odbornou prestiž. Více využít potenciál sbírek. A dále rozvíjet její postavení v evropském kontextu,“ napsal Klempíř v textu, který poskytl Novinkám.

Kromě změn na ministerstvu kultury je odvolání šéfky NGP jeho prvním velkým krokem v personální oblasti. Ten sám v posledních týdnech čelí kritice kulturní obce zejména za podobu letošního rozpočtu.

O Knastové uvedl, že galerii stabilizovala, zklidnila „vnitřní prostředí“ a posunula důležité projekty, včetně přípravy nového depozitáře. Knastová nastoupila po dvou dočasných šéfech galerie, které dosadilo ministerstvo po odvolání Jiřího Fajta tehdejším ministrem kultury Antonínem Staňkem (ČSSD); stát se mu později za odvolání omluvil.

„Ministerstvo kultury v nejbližší době vypíše otevřené výběrové řízení na nového generálního ředitele nebo ředitelku. Chceme transparentní proces. A chceme najít silnou osobnost pro další rozvoj galerie,“ uvedl ve čtvrtek Klempíř.

NGP ve čtvrtek večer vydala večer obsáhlou tiskovou zprávu, v níž dobu pod vedením Knastové hodnotí jako stabilní. „V uplynulých pěti letech se instituci podařilo systematicky rozvíjet sbírkovou, výstavní i edukační činnost, zvýšit návštěvnost, prohloubit mezinárodní spolupráci, začít s velkým investičním projektem – budováním nového depozitáře – a významně posílit digitalizaci sbírek,“ uvedla galerie.

Polská muzikoložka a kulturní manažerka působila jako generální ředitelka Národní galerie Praha od roku 2021. Do funkce ji tehdy jmenoval ministr kultury Lubomír Zaorálek (tehdy ČSSD, dnes SOCDEM).

Knastová záhy po nástupu do funkce opakovaně čelila kritice odborné veřejnosti, ta se pozastavovala už nad jejím výběrem. Ve finále konkurzu tehdy za ní skončili ředitel galerie Plato Ostrava Marek Pokorný a Jiří Fajt. Později jí oponenti vyčítali, že instituce pod jejím vedením nerealizovala velké mezinárodní výstavy, za kterými návštěvníci jezdí do okolních evropských metropolí.

Odvolaná ředitelka v České televizi uvedla, že pokračuje jako zaměstnanec galerie. Odvolání prý neočekávala, galerii se podle ní daří z hlediska návštěvnosti a také v mezinárodní spolupráci, pokrok se povedl v digitalizaci. „Trochu jsem překvapená tím rozhodnutím,“ řekla v ČT.

Překvapilo ji prý také to, že rozhodnutí se nedozvěděla přímo od Klempíře, ale od zaměstnanců ministerstva. „Pan ministr si přeje úplně jiný směr Národní galerie,“ uvedla k informacím, které ke svému odvolání dostala.

Alicja Knastová při svém nástupu do funkce jako jeden ze svých hlavních cílů uvedla, že chce zvýšit návštěvnost instituce. Ta v té době byla 700 tisíc lidí ročně, přičemž číslo bylo výsledkem předchozího vedení. Knastová tehdy neváhala operovat ani milionovou roční návštěvností jako svým cílem. Později své přání mírnila a uvedla, že do vysněné sumy by se počítaly i on-line prohlídky, které získaly oblibu v době pandemie. Čísel však šéfka galerie nedosáhla.

NGP sice v lednu tvrdila, že ji loni navštívilo přes 700 tisíc lidí. Započítala do toho ale nestandardně i návštěvnost výstav jiných pořadatelů, na které zapůjčila díla ze svých sbírek, což dalo dohromady 200 tisíc návštěvníků. Loňská návštěvnost o tato čísla očištěná činila 555 tisíc lidí včetně účasti na vernisážích.

Na zatím poslední tiskové konferenci galerie, která se konala v lednu k výstavnímu programu na letošní rok, zdůvodňovala skromný výstavní program nedostatkem financí.

Ten ale trápil většinu jejích předchůdců, někteří z nich ale peníze na výstavy dokázali získat například ze soukromých zdrojů. Knastová uváděla, že se galerie soustředí na budování stálých expozic a na akviziční program.

Národní galerie Praha si letos připomíná 230 let své existence. Dva letošní stěžejní výstavní projekty začnou až na podzim.

V říjnu ve Valdštejnské jízdárně NGP otevře výstavu Anna Jagellonská (1503–1547). Královna na prahu nové doby, kterou připravuje k 500. výročí nástupu Habsburků na český trůn a vzniku habsburské monarchie ve střední Evropě.

V listopadu začne ve Veletržním paláci přehlídka Proti proudu. Skupina surrealistů. 1934 – 2024, která poukáže na kontinuitu českého surrealismu, v celosvětovém měřítku výjimečnou.

Se slovenskými partnery by galerie měla začátkem května otevřít československý pavilon na benátském bienále. Pavilon letos slaví sto let od svého vzniku, dokončuje se jeho rekonstrukce po havárii způsobené přírodními živly. Podrobnosti spolupráce se Slovenskou národní galerií jako garantem za sousední zemi zatím nejsou známé.