Článek
Švrček rád hovoří o národu. V některých médiích vystupuje velmi opatrně, hovoří o míru, sebeobraně, slovanské povaze atd., ale ve filmu Až přijde válka se tak trochu „odkopal”. Ukazuje se v něm partička, jejíž filozofie se nebezpečně blíží textům skupiny Orlík.
V hlavě jejich vůdce se odehrávají ošklivé věci, které před kamerou neskrytě formuluje a lze z nich cítit silný komplex, hlavní postava by si přála být nadčlověkem. Dělá mu dobře na lidi řvát, pochodovat v maskáčích a moc se mu líbí, když mají lidé místo jmen jen čísla, což také ve své partě zavedl. Jev, který se v dějinách opakuje tak často, že až zaráží, jak to dnes - byť jen na slabé jedince - pořád zabírá.
Švrček se na internetu rozčiluje, že z nich Gebert dělá extremisty, ale jejich narážky na imigranty nebo homosexuály svědčí o tom, že se moc snažit nemusel. Pan Švrček má přitom evidentně politické ambice, v hlavě mu víří Stalin, Tiso, Putin a Noční vlci. Chtěl by do parlamentu.
Jan Gebert brance točil, jak cvičí v lese, hrají si na boj nebo oslavují a nadávají na projevy liberální demokracie. Oni by chtěli větší „pořádek“.
Mimořádné umělecké dílo nevznkilo, spíš formálně konvenční dokument o podivínech, kteří nosí maskáče. Nejde o žádnou teroristickou skupinu, nevypalují ubytovny a neházejí bomby. Film nepodává jasný důkaz, že jde o nacisty, jen naznačuje. Vypadají spíš jako naivní ztracenci, kteří se chtějí někam zařadit. I když řeči jejich předsedy se vydávají teoreticky nebezpečným směrem.
Celkové hodnocení: 65%