Hlavní obsah

Levně a bez rezervace. Stanové městečko se o filmovém festivalu rychle plní

Karlovy Vary

Pro některé je to způsob, jak ušetřit, pro jiné tradice, bez níž by si Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech už nedokázali představit. Stanové městečko v areálu Rolava je pro filmové fanoušky nejdostupnější alternativou ubytování.

Foto: Pavel Mrhálek, Novinky

Trojice studentek ve stanovém městečku na karlovarském koupališti Rolava, (zleva) Magdaléna Jiráková, Bára Kovářová a Kateřina Steuerová

Článek

Mezi prvními stany se ozývá zatloukání kolíků, z batohů mizí spacáky a karimatky, další hledají s krosnami přes rameno vhodné místo. Do slavnostního zahájení filmového svátku zbývá pár hodin a stanové městečko na karlovarském koupališti Rolava začíná dýchat festivalovou atmosférou.

Jedno dobré místo si tu právě vyhlédla trojice studentek. Dvě jsou z Prahy, třetí z Čáslavi. „My jsme ale všechny nepřijely spolu, jen si pomáháme postavit stany,“ vysvětluje jedna z nich. A je vidět, že to nedělají poprvé.

Stany už mají evidentně něco za sebou, na festival ale ještě bohatě poslouží. „Hlavně, ať drží a neprší do nich,“ zasměje se další z dívek při pohledu na podmračenou oblohu, která se k festivalu tradičně váže.

Provizorní kemp jim ale jinak vyhovuje. „Je tu všechno, co potřebujeme, a můžeme si i zaplavat, když bude přát počasí,“ ukážou směrem ke koupališti.

Ve stanovém městečku chtějí strávit tři noci. Za tu dobu stihnou navštívit pár filmů i nějaký ten koncert. „Určitě půjdeme na Chinaski,“ svěřují se Bára Kovářová a Kateřina Steuerová, dvojice studentek z Prahy. „Loni jsme tady byly poprvé a bylo to skvělé, tak jsme si řekly, že se sem podíváme znovu,“ říká Bára.

Vyzvednout si už stačily i pár lístků na filmové projekce. Jednou z výhod stanového městečka je totiž zdejší festivalová kasa. „Pro rezervaci ale využíváme i aplikaci,“ dodává Kateřina. Oblíbený kinosál dvojice z Prahy nemá. „Vybíráme si spíš podle filmu,“ prozrazuje Bára.

„Taky si spíš vybírám podle filmů, ale ráda to mám třeba v Drahomíře,“ přidává se Magdaléna Jiráková. Studentka dánštiny a finštiny je na festivalu potřetí, takže místní kinosály už navštívila téměř všechny.

Jako první z filmů si letos vybrala Silent Friend, poetický snímek režisérky Ildikó Enyedi o staletém stromu, jenž v průběhu několika dekád pozoruje osudy různých lidí. „Teď je to už sice plné, ale budu se to snažit vystát,“ zmiňuje další z tradičních kratochvílí festivalových baťůžkářů - návštěvu filmů na poslední chvíli. „Jen musím ještě počkat na kamarádku, pak hned vyrazíme.“

Výběr článků

Načítám