Článek
„Věřím, že v nitru každého z nás je kousek, který je skutečně monstrózní. Může to být jen takové malé vlákno,“ prozradila letos na jaře televiznímu moderátorovi Stephenu Colbertovi.
Příšeře v nás podle jejích slov můžeme buď utéct, nebo si s ní potřást pravicí. Maggie Gyllenhaalová zvolila druhou variantu. Rozhodla se prozkoumávat tabuizovaná zákoutí ženské duše, vzteku a mateřství, což z ní učinilo jednu z nejzásadnějších osobností dnešní kinematografie, která na letošním šedesátém ročníku MFF Karlovy Vary převezme Cenu prezidenta.
Dítě filmařů
Jméno Maggie není zdrobnělina Margaret ani Magdaleny, jak by možná leckoho napadlo. Odráží naopak její cizokrajné kořeny. Gyllenhaalová se narodila jako Margalit, což v hebrejštině znamená perla, a to 16. listopadu 1977 v New Yorku do filmařské rodiny. Jejím otcem je režisér Stephen Gyllenhaal, matkou scenáristka Naomi Fonerová Gyllenhaalová, jejíž prarodiče byli aškenázští Židé, emigranti z Polska a Ruska.
Přestože Maggie od čtrnácti let obsazoval otec do svých filmů, dramatem Vodní země (1992) počínaje, v kinematografii se zprvu cítila spíš jako pozorovatelka. Hvězda jejího o tři roky mladšího bratra, herce Jakea Gyllenhaala, po jehož boku si zahrála v mysteriózním titulu Donnie Darko (2001), vysvitla dříve, což v ní probudilo bezděčnou sourozeneckou rivalitu. „Tehdy jsem si závist neuvědomovala, ale byla tam,“ přiznala v letošním bilančním rozhovoru pro list New York Times.
Snažila se najít vlastní hlas, který se naplno rozezněl v tragikomedii Sekretářka (2002). Role snaživé Lee Hollowayové, jež nachází naplnění v sadomasochistickém vztahu na pracovišti, byla pro Maggie přelomová. Nešlo jí přitom o prázdnou provokaci, ale o umělecké vyjádření a nastolení otázky konsenzuální sexuální aktivity, čímž film výrazně předběhl svou dobu.
V klíčové scéně prvního výprasku, který dostává od šéfa v podání Jamese Spadera, záměrně položila svůj malíček přes jeho, aby naznačila, že její postava se svým trýzněním souhlasí. „Divák musí vědět, že to tak Lee chce,“ vysvětlila zákulisní detail, který si sama vybojovala.
Blockbustery i nezávislé snímky
Do Karlových Varů nemíří poprvé. V roce 2006 na tamějším festivalu získala cenu pro nejlepší herečku za drásavý portrét drogově závislé matky ve snímku Sherrybaby. Na úlohu se připravovala v ženských věznicích a nápravných zařízeních, aby našla soucit pro lidi žijící na okraji společnosti.

