Hlavní obsah

Lee Ranaldo je i bez Sonic Youth vytížený naplno, má novou kapelu

Novinky, Alex Švamberk

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Americký kytarista Lee Ranaldo spoluutvářel zvuk Sonic Youth, a pomohl tak definovat osobitý pokroucený sound kytarového noise rocku. Budoval i svou sólovou kariéru a spolupracoval s experimentátory, jako je Glen Branca. V neděli se v Praze přestaví se svou novou skupinou El Rayo, kterou postavil letos. Právě okolo ní se točil rozhovor, který poskytl Novinkám.

Foto: Rachot

Lee Ranaldo

Článek

Jak jste dal kapelu dohromady?

Začalo to u mne a kytaristy Raula Refree Fernandeze z Barceloně. Strávili jsme příjemný čas prací na desce, ale trvalo nám skoro rok, než jsme ji dali dohromady, protože on žije v Barceloně a já v New Yorku. Chtěli jsme spolu pracovat dál a součástí toho bylo předvést tuto hudbu naživo, takže jsme dali dohromady kapelu.

Letos v červnu jsme absolvovali krátké turné v triu s baskytaristou Cayem Bellveserem Machancosem. Mysleli jsme si, bude lepší hrát jako trio, když není deska ještě hotová, než abychom hned postavili celou kapelu. Napadlo nás, že to možná není dostačující, ale chtěli jsme najít různé nápady na aranžmá a způsoby prezentace hudby, a zejména to, jak do ní zahrnout všechny samply a elektronické zvuky ještě předtím než dáme dohromady celou kapelu.

Jsem vytížený, hodně vytížený. Hodně se toho děje, a to je dobře
Lee Ranaldo

V Brooklynu jsem objevil bubenici Chloe Saavedru, která měla značné zkušenosti jak s hraním na akustické bicí tak na elektrické bicí, což bylo pro nás velmi dobré. Takhle se dala kapela dohromady - basistu jsem našel ve Španělsku a bubenici v New Yorku.

A je možné, že až deska na začátku příštího roku bude, doufám, že březnu nebo v dubnu, tak možná budeme vystupovat ve větším obsazení, kde budou hrát i kluci z Dust. Mám pořád dobré vztahy s kluky z The Dust a s Alanem Lichtem i s Timem Luntzelem, ti všichni taky na desce hrají.

Znamená to, že nyní upřednostňujete větší kapelu před sólovými vystoupeními?

Jsem rád, když jsem schopný dělat oboje. Musím říci, že zabralo dlouhý čas, než se připravily písně pro sólová vystoupení a během posledních let, kdy se tomu věnuji, jsem si akustické hraní oblíbil, rád vystupuju v malých sálech, jako v tom, kde jsem hrál v Praze. Určitě v tom budu pokračovat, protože mě to baví, ale stejně tak rád vystupuju s kapelou. Hraní v kapel je pro mne docela důležité, nyní mě zajímá otázka flexibilní kapely.

Foto: Rachot/Panos Georgiou

Lee Ranaldo

Věnujete se ještě experimentům jako v době spolupráce s Glenem Brankou?

S tím jsem nikdy neskončil, i když se koncentruji na nové písně. Pořád pokračuju ve všech druzích vystoupení, příští měsíc budu hrát v Chicagu s Text Of Light, v nichž hraje Alan Licht a v Mexiku budu mít další improvizaci s Johnem Medeskim a dalšími muzikanty. Minulý měsíc jsem vystupoval se svým triem Glacial, kde hraje Tony Buck z The Neck a Novozélanďan David Watson na dudy. Během léta jsem odehrál několik koncertů k filmovým projekcím, takže pořád hraju hodně improvizovaných vystoupení a experimentálnější materiál. Je to součást toho, co v této době dělám, pěkně mě to pošťuchuje, ale musím se přiznat, že mě teď nejvíc zajímá psaní písní. Zrovna jsem začal pracovat na nových písních pro novou desku.

Teď nehraju nic od Sonic Youth
Lee Ranaldo

Koukám, že jste hodně zaměstnaný.

Jo, jsem vytížený, hodně vytížený. Hodně se toho děje a to je dobře.

Jak bude vypadat koncert, dojde i na improvizaci?

Vždycky je tam improvizovaná část, v některých písních je improvizace více než v jiných, ale hlavně se pokusíme představit všechny písně z naší nové desky a některé moje starší. Nová deska Electric Trim je hodně produkovaná, je tam hodně živých muzikantů, ale také hodně elektroniky, samplů, uměle vytvořených zvuků a elektrické bicí. Není to přímočará rocková kapela s kytarou basou a bicími, je to kapela, která se snaží dělat hodně různý věcí. Na pódiu je vedle klasických nástrojů hodně padů a samplerů. Pro mě je to docela nový experiment, předtím jsem nehrál s kapelou, která by měla na pódiu.

Na desce je taky hodně zpěvu. V této kapele každý zpívá a strávili jsme hodně času prací na vokálních harmoniích, což mně hodně vzrušuje. Vždycky jsem si přál mít kapelu, kde jde k dispozici hodně dalších zpěváků.

Představuju tedy novou desku a nový formát živé prezentace, protože jsem teď jsem hodně vystupoval sólově jako u vás v únoru.

Budete v Praze hrát na elektrickou kytaru, s níž jste spojován, anebo na akustickou, jako při únorovém sólovém koncertu?

Zřejmě na obě, Raul hraje v koncertním programu setu na elektrickou kytaru a já na akustickou, ale v pár písních na elektrickou.

Předtím jsem v kapele nikdy moc nepoužíval akustickou kytaru, což je pro mě docela zajímavé.

Zahrajete i materiál od Sonic Youth?

Ne, teď nehraju nic od Sonic Youth, dřív jsem se svou skupinou hrál některé písně od Sonic Youth, většinou v době, kdy jsme teprve začínali a neměli dost rozsáhlý repertoár. Avšak hraju nějaké písně z desek Last Night On Earth a Between The Times And The Tides a možná zahraju taky nějaký cover.

Co vás baví na hraní převzatých věcí?

Hrát covery je zajímavé, protože si myslím, že to dodává kontext hudbě, kterou skládám. Většinou hraju dva typy písní, ty, které se nějak vztahují k tomu co teď dělám nebo inspirovaly moji nenovější hudbu, nebo píseň, kterou zrovna poslouchám, protože jsem si ji z nějakého důvodu zamiloval. A covery se snadno obměňují, lze kdykoli zkusit jiný, což je fajn.

Reklama

Výběr článků

Načítám