Slavný lékař i vtipný člověk. Etnograf z Jeseníku představuje zakladatele dětské ortopedie

Autor knihy pro Novinky uvedl, jak ve své knize představuje Adolfa Lorenze: „Zkrátka, jako člověka mimořádně vtipného, charismatického, sečtělého, ale rovněž jako otce či manžela,“ a doplnil, „v knize samozřejmě není zahrnuto všechno, neboť za jednadevadesát let dlouhý život toho stihl hodně, ale je tam o něm vše podstatné.“ Dodal také, že Lorenz je pro něj nejvýznamnější osobností, která se na Jesenicku narodila.

Adolf Lorenz, otec Konrada Lorenze (1903–1989), nositele Nobelovy ceny za etologii (obor biologie, který se zabývá chováním živočichů – pozn. red.), se narodil v roce 1854 ve Vidnavě v rodině chudého sedláře.

Díky inteligenci, píli a také velké míře štěstí se vypracoval na jednoho z otců moderní ortopedie. Ve své době byl znám po celém světě. Od jeho smrti uplynulo v únoru, kdy kniha vyšla, 80 let.

Medicínu vystudoval ve Vídni, zaměřil se na chirurgii.

„Tehdy se ovšem operovalo bez rukavic a on dostal těžkou alergii na dezinfekční prostředky, což mu ohrožovalo kariéru. Jeho učitelé mu proto doporučili, aby se zaměřil na takzvanou suchou chirurgii, tedy ortopedii, která byla tehdy v plenkách. Lorenz tak učinil a udělal nejlépe, jak mohl,“ pověděl Matela.

Adolf Lorenz, jak dále zdůraznil, pak při své práci dokázal velké věci. „Nesl například podíl na vyléčení dysplazie kyčelního kloubu, tedy stavu, kdy nedoléhá kloub do jamky. Dále vyléčil koňskou nohu, dal vzniknout prvním ortopedickým lůžkům, korzetům a tak bychom mohli pokračovat,“ podotkl etnograf.

Knihu vydalo Vlastivědné muzeum Jesenicka ve spolupráci s městem Vidnava nákladem 700 kusů. K mání je v muzeu, infocentrech ve Vidnavě či Vrbně pod Pradědem a jesenických knihkupectvích. „Zájem o ni projevilo i pražské knihkupectví Karolinum, takže zájemci ji mohou získat i tam,“ informoval Matela.

Kniha Dr. Adolf Lorenz je po úspěšných publikacích Zvoník z Cukmantlu a Brateček z Bretnova, které popisují zajímavé „figurky“ z historie regionu, a publikaci Fenomén Praděd, čtvrtým dílem jesenického etnografa. Další publikaci ale v nejbližší době nechystá.

„Dám si od psaní knih nějakou dobu pauzu. Příští si nechám až na rok 2030. Chtěl bych, aby její křest proběhl 18. srpna, protože toho dne uplyne přesně 200 let od narození císaře Františka Josefa I. Právě jemu bude věnována,“ prozradil Matela.

V knize údajně popíše vše, co spojuje monarchu, jenž se řadí mezi nejdéle vládnoucí panovníky světové historie (vládl téměř 68 let), s Jeseníky.

„Jeho návštěvu v Jeseníku, Bruntále, Šumperku, císařovy pomníky, které v regionu do konce první světové války stály. Pokusím se prostě zmapovat veškeré stopy, které tu zanechal, a to nejen slovy, ale i prostřednictvím mnoha dobových fotografií,“ dodal Matela.