RECENZE: Vraždu muže s parohy na hlavě mohl Chris Chibnall víc zužitkovat

Napsal ji Chris Chibnall, chlapík, jenž sice na literárním poli debutuje, ale úspěšný je v psaní scénářů k televizním seriálům. Právě v té oblasti nabytá profesní výbava poslala jeho detektivku mezi lehce nadprůměrné.

Už od konce osmdesátých let se pohyboval mezi autory divadelních her. Některé byly uvedeny, řada z nich s úspěchem, ale pro mladého Angličana to byl jen začátek. Směřoval jinam.

Zajímala ho televize, a tak se přes ty menší prodral až do BBC. V roce 2001 začal společně se spisovatelem Nigelem McCrearym psát sérii Born And Bred, která byla na BBC One vysílána premiérově v letech 2002 až 2005.

V dalších letech pracoval pro stejnou televizi na sérii Life On Mars a prozatímním vrcholem jeho scenáristického činění je seriál Broadchurch napsaný pro společnost ITV. Dosud nabídl tři dramatické kriminální série. Vedle nich Chibnall pracoval i na dalších scénářích.

Jeho debutový kriminální román Smrt U Bílého jelena vyšel ve Velké Británii v březnu 2025 a brzy se stal podle hodnocení serveru Sunday Times bestsellerem. Nepřekvapivě už před jeho vydáním požádali zástupci ITV Chibnalla o scénář pro televizní zpracování. Snad toho pak nezalitovali.

Děj knihy se odehrává ve fiktivní zapadlé vesničce Fleetcombe v Dorsetu, mimochodem velmi podobné ospalému seriálovému městečku Broadchurch. S vidinou menšího stresu a více času na rodinu se do ní vrací policistka Nicole Bridgeová. Její vize se ale brzy rozplynou, protože je nalezen mrtvý James (v knize je často zkráceně jmenován Jim) Tiernan, majitel hospody U Bílého jelena. Jeho nahé tělo bylo přivázáno k židli uprostřed silnice a na hlavě měl jelení parohy.

Smrt U Bílého jelena je poměrně tradiční detektivka. Co se týče příběhu, není více nápaditá, než ty průměrné obvykle jsou. Přesto nabízí přehlídku zajímavých lidských charakterů, které dělají pátrání čtenářsky chytlavější. Chibnall byl totiž při jejím psaní lepší autor než fabulátor.

Začátek případu je přitom velkolepý. Mrtvola muže s jeleními parohy na hlavě otevírá široký prostor pro další zápletku. Je to symbolické, naznačuje to možné historické či dramatické souvislosti. Výsledek však není tak pozoruhodný, jak ta scéna nabízí. Další zápletka je tedy jen uspokojivá.

Propojení jednotlivých postav dodává příběhu realistický nádech a Chibnall v dobře volených slovech a větách do svého díla protlačil mrazivou atmosféru místa. Průběh pátrání a styl, jakým je vedeno, jsou ale tak obvyklé, že to k velkému napětí nedopomůže.

I proto se jako zajímavá jeví rodící se vztahová linie pramenící z toho, že policistka Bridgeová prožívá ve svém domově krizi a Harry Wards, její mladší policejní kolega, s nímž na vyřešení případu dělá, se postupně zdá být zajímavější, než si v úvodu myslela.