RECENZE: Neobyčejně obyčejné Hrbaté duše

Historický román zavede čtenáře do světa dvou rodin v lázeňské vesnici, kde se mísí vůně sirnato-železité vody s tíhou válečné doby.

Ambrož Ptáček, mistr přerovské továrny na výrobu kufrů, řeší důsledky své nevěry, jež mu rozbila jinak šťastnou rodinu s Máří. Vzešla z ní ale dcera Žofie, kterou nadevše miluje a o niž je ochoten do posledních sil bojovat. Ovšem přijít nechce ani o manželské děti: o Zorku, Hynka a Blaženku.

Dezider Horvát je zase vážený patriarcha cikánské rodiny, jenž se snaží žít v souznění s přírodou, podle tradic, a zároveň ví, že se časy mění a on musí bojovat o přežití celého rodu. Aniž by po tom oba muži toužili, osud je svede dohromady.

Musejí hledat cesty ze situací, které – jak je s nástupem Reinharda Heydricha jasné – mohou poměrně hladce končit smrtí. Chalupová děj staví právě na nich. Každé slovo může skončit popravou, stejně jako omyly, kterých se dopouštějí i jinak perfekcionističtí Němci.

Když k tomu přidáte staré známé české a německé udavače, jimž tamní starosta Štěpán Lanč říkává Hrbaté duše, máte obraz každodennosti v Protektorátu, do níž patřívaly jak nenávistné dopisy, tak nacistická propaganda.

Autorce se daří atmosféru vykreslit velmi uvěřitelně. Všudypřítomný strach je ovšem zároveň kdesi v pozadí jinak krásného, košatého příběhu, v němž jde především o rodiny, lásky a budoucnost (nejen) dětí.

Utéct z okupované země, od minulých, současných i budoucích prohřešků, totiž není kam, a každá z postav se s nástrahami musí vypořádat po svém. A ač jich Chalupová „obsadila“ do románu poměrně hodně, díky jejímu nadání udržet linku vyprávění se v nich neztratíte.

Malé příběhy následně vytváří velký fungující celek. A až do poslední stránky v něm budete čekat na to, kdo zvolil svou strategii přežití uvnitř rodin, v Protektorátu nejlíp. Zda se vůbec dalo cosi plánovat, anebo „stačilo“ jen divokou řekou událostí plout s vidinou bezpečného břehu, který tam, kdesi, bude.

K zamyšlení vás spisovatelka donutí také při popisu donašeče, jenž může, ale nemusí být vidět na první pohled. K uvěřitelnosti románu slouží také poměrně četné používání jiných jazyků než češtiny, konkrétně němčiny a romštiny. Ty dokreslují charaktery dílčích postav skutečně do detailů.

Chalupová po loňském hitu Když se trhá nebe Hrbatými dušemi dokázala, že rozhodně psát umí a že si umí najít vhodné literární téma a kvalitně ho zpracovat. A jsem si jistá, že tenhle historický román letos bude dlouho mezi nejprodávanějšími tituly. Třeba proto, že je neobyčejně obyčejný, a to tak, že vám na konci, na poslední stránce, budou téct slzy.